To je pro nás absolutně nepřijatelné. Pokud se mám zasadit o to, aby moji kolegové dohodu s ministrem Hegerem akceptovali a vrátili se do práce, jak pan ministr žádá, potřebuji mít záruky, že všichni budou vzati zpět.

Situace není ve všech nemocnicích ideální. Je většina ředitelů, kteří se k lékařům a naší akci Děkujeme, odcházíme chovají korektně a řekli, že by své lidi vzali nejraději zpátky. Ale máme také nemocnice, kde ředitelé řekli, že ti, co podali výpověď, ať už se nevracejí. A pokud se po mně chce, abych dohodu s ministrem podpořil, potom garanci návratu lékařům dát musím.

Tak tomu rozhodně není. Ano, předtím jsme o garancích nejednali, ale bylo to z toho důvodu, že jsem se domníval, že to bude jasný sekundární doprovodný jev naší dohody. Nemůže to přece dopadnout tak, že ti, co bojovali za vyšší platy, vzati zpět nebudou, a ti, co zůstali, budou mít plat vyšší. To přece nemůže být výsledek naší diskuse. Chce-li po mně někdo, abych vyzval lékaře ke stažení výpovědí, potom se musí mít kam vrátit.

Ano, těch je několik set. Například ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze bylo řečeno, že kdo výpověď dal a nestáhne ji do 15. ledna, už v nemocnici pracovat nebude. To je i můj případ. Já ale počkám se svým pracovním zařazením, až budou všichni zpátky. Nemůže přece nastat situace – fajn, vraťte se, ale vy nemáte kam – to je váš problém. Stejně tak musí být jasně řečeno, jak tok peněz půjde k lidem. K tomu jsme se ale v jednání s ministrem nedostali. Předložil nám osm stránek formátu A 4. A to bylo moc. Proto bude ještě schůzka v pondělí. Dokud nebudeme mít v tom, co jsem řekl, jasno, nemohu 1. února předstoupit před poradu předsedů LOK a říci jim – jděte do toho. Tedy stahujte výpovědi.