Je to velmi rozšířený jev v úpadkové evropské kultuře související s relativizací hodnot a indiferentizmem. Hlavně ovšem takto patologicky chovající se lidé nejsou dostatečně ostrakizování ostatními, kteří se tak zdráhají učinit, protože indiferentizmu propadli.

Je těžko vyhodnotit, zda je na postupu etnomasochizmus nebo je na postupu neschopnost mu čelit. Spíše je na postupu obojí, neboť indiferentizmus a relativizace jsou hlavními znaky úpadku a zanikání kultury. Etnomasochizmus tím vyplouvá na povrch.

V oblasti evropských etnik se projevuje především sebemrskačství ohledně evropské historie. Křížové výpravy do Palestiny byly opravdu provázeny násilnostmi. Ale prosazovat potřebu se muslimům za to omlouvat, podlézat jim a snášet jejich nepřiměřené požadavky, je jasným znakem etnomasochizmu.

Bílí Američané se takto zcela neúměrně omlouvají afroameričanům za otrokářství. Nesmysl takového počínání je více než jasný už s hlediska toho, že předkové většiny dnešních Američanů přišli do Ameriky až po zrušení otroctví. Indiánům se omlouvat je sice na místě, ale jakou míru to má mít?