Cameronovi trvalo cca 12 let než film zrealizoval, tzn. 6 let mu trvala cesta k Alpha Centauri-A a 6 let zpět (samozřejmě hvězdoletem, který si nechal sestrojit za vydělané peníze z Titaniku:) Teď vážně, vždycky mě fascinovala možnost života na exoměsících plynných obrů, přesně tak jak je vyobrazen měsíc Pandora ve filmu..Otázkou je jaká bude vhodná hvězda..napadlo mě, že život je možná běžnější na exoměsících plynných obrů obíhajících červené trpaslíky, neboť právě jich je v naší galaxii nejvíc.Pokud tomu tak není, znamená to, že život takový jak ho známe na Zemi je v Galaxii spíše ojedinělým jevem..zaujaly mě informace od Pavla D..důležitá je rozhodně vzdálenost od mateřské planety, domnívám se, že musí přesahovat vzdálenost 1 mil. km, aby byla mimo jiné ve dostatečné vzdálenosti od radiačních pásů a také aby je atmosféra dokázala odstínit (pouze v případě plynného obra velikosti Saturnu – příklad si beru z měsíce Titan:) Tato oběžná vzdálenost je ale další problém, přesně jak zdůrazňuje Pavel..hlavně v případě kdy má měsíc vázanou rotaci, což má bohužel většina ze všech měsíců oběvených u plynných obrů v naší sluneční soustavě. Určitě také záleží na sklonu rotace měsíce vudči oběhu jeho planety okolo hvězdy – je tu problém se zákrytem planetou..humanoidi na těchto měsících by měli zřejmě chaotický život..např.během prvního týdne naprostou tmu a další týden střídavě 12 hodin světlo a 12 hodin šero způsobené albedem plynného obra (v případě, že by měl nevázanou rotaci kolem osy 24 hodin a rotaci kolem planety 14 dní) Pokud by obíhal v neobvyklé dráze, ve které nedochází k zákrytu planetou a točil by se kolem osy v ideálním úhlu, kdy se střídá den a noc, bylo by to jednodušší:) ale ne o moc, protože den na měsíci u červeného trpaslíka bude přece jenom vypadat poněkud jinak než na Zemi u hvězdy spektrální třídy G:) Co mě ale zajímá více než toto jsou obyvatelné měsíce s atmosférou obíhající tzv.superzemě nebo více obyvatelných planet v jedné sluneční soustavě..