Zatímco v našich končinách media na Facebook dští oheň a síru, v zahraničí je oslavován. Je to pochopitelné. Denně má možnost být ve spojení se svými přáteli každý, kdo má internetové připojení. Lidé kteří by se ve skutečnosti mohli vídat jen sporadicky, jsou v každodenním kontaktu.

Stránky některých zahraničních deníků nyní plní příběh jak z červené knihovny o muži, kterého jeho chudí rodiče ihned po narození dali k adopci. Chtěli mu zajistit slušnou existenci, nicméně v něm vyvolali intenzivní pocit odmítnutí. Jejich potomek po mnoho let bezvýsledně pátral po jejich identitě, až díky Facebooku slavil úspěch.

Richard Marks, se narodil Carol Horridge před 33 lety a krátce po narození byl dán k adopci. Když bylo Richardovi 18 let, začal po své biologické rodině pátrat. Úřady mu v jeho snaze nemohli pomoci a proto začal Richard pátrat na Facebooku. Měl štěstí. Nejprve objevil svou sestru a potom už konečně po patnáctiletém hledání uslyšel hlas své matky.

A tak zatímco v našich denících můžeme číst objevné studie o škodlivosti Facebooku, v povědomí lidí se vytváří vlastní hodnocení, které vychází z osobních zkušeností.