Kde se nachází nejvyšší budova světa? Co se skrývá pod pojmem tančící mrakodrap? Je možné, že zaplaví tyto novodobé stavby i Prahu? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v následujícím článku…
Mrakodrapem nazýváme každou výškovou budovu přesahující hranici sta metrů, která je souvisle obyvatelná, tudíž mezi ně neřadíme například vysílače a vyhlídkové věže. První mrakodrapy byly postaveny v druhé polovině 19. století ve Spojených státech, kde získaly sympatické označení skyscraper (škrábající se do nebe). Předpokladem byl vynález výtahu v roce 1852 a hlavní impulz dal katastrofální Chicagský požár v roce 1871, který vyžadoval kompletní přestavbu města. Cihly se v této době nahrazovaly litinou a ocelí a výstavba se tak poměrně rychle šířila do velkých měst po celém světě. Dnes nalezneme nejvyšší budovy v hojném počtu zejména v USA a v Číně. Někteří odborníci se staví proti mrakodrapům kvůli složitosti evakuace v případě katastrofy. Upozorňují zejména na problémy jako požáry, zemětřesení a extrémní počasí.Nejvyšší současnou stavbou světa je Burj Dubaj ve Spojených arabských emirátech. Tento mrakodrap dosáhl své koncové výšky neuvěřitelných 818 metrů teprve v lednu letošního roku.Burj DubajSpojené Arabské Emiráty se pyšní novým titulem „vlastník nejvyšší budovy na světě“. Je to již zmíněný Burj v městě Dubaj, který se svými 162 patry připravil o prvenství po třiceti letech Torontskou CN Tower měřící 553 metrů. Stavba byla započata v roce 2004 a definitivní konec prací se předpokládá na závěr roku 2009. Dlouho nebylo jasné, jaká bude konečná výška a číslo 800 byl pouhý odhad, který počítal s příznivými podmínkami a vysokou poptávkou po prostorech uvnitř. Taky jsme se mohli dočkat zástavby přibližně sto metrů menší (i tak to představuje přibližně dvojnásobek bývalých newyorských "dvojčat"), ale nakonec se vše povedlo nad očekávání.Tančící mrakodrapArchitekt David Fisher přišel s konceptem obyvatelné budovy jako alternativního zdroje energie. Tato obrovská větrná elektrárna teoreticky funguje tak, že všechna patra jsou od sebe oddělena vrtulemi turbíny, které jsou roztáčeny proudícím vzduchem a tak se vyrábí energie. Navíc i jednotlivá patra jsou nezávisle na sobě otočná, tudíž se neustále mění výhled z budovy a její vzhled. Zní to poměrně neuvěřitelně, ale není to jen vize daleké budoucnosti. O funkčnosti tančících mrakodrapů se budeme moci přesvědčit již za pár let, kdy bude tato rotující věž dostavěna v Dubaji a možná se jí dočká i Chicago.Osm mrakodrapů v jednomO další zvláštnost se postará newyorské architektonické studio Rex, které se proslavilo geometricky jednoduchými a ostře řezanými stavbami. Tato charakteristika platí i pro unikátní megalomanský mrakodrap zvaný Museum Plaza, který od roku 2006 roste ve městě Louisville ve státě Kentucky. Osm hranatých mrakodrapů se spojí v jednu budovu překvapivého tvaru vysokou 214 metrů se 62 patry. Po dokončení by se na přibližně 142 tisících metrech čtverečných měla usadit banka, galerie umění, hotel s 250 pokoji, přes 200 luxusních bytů, kanceláře, restaurace a obchody i parkoviště pro osm set automobilů. Krom toho zde najdeme i obrovskou zelenou zahradu se sochami.Mrakodrapy ČeskaNejvíce výškových budov u nás se nachází pochopitelně v Praze a v Brně, z nichž ta nejvyšší stojí na Pankráci, kde se nachází pražský administrativní komplex City Tower dosahující 109 metrů. Svého času se ale pyšnilo nejvyšší budovou jiné české město. Ve Zlíně byl v roce 1938 postaven Baťův mrakodrap a toho času byl také druhým největším v Evropě.V současnosti probíhají jednání ohledně budoucí výstavby výškových budov v Praze. Vedení města se shodlo na poloze těchto budov mimo centrum, protože původní návrhy by narušily panorama města, což UNESCO ostře odmítalo. V současnosti je česká metropole největší městskou památkovou rezervací na světě a je nutné chránit toto kulturní dědictví. V úvahu je nutno vzít také například komunikační situaci v plánované lokalitě a další neméně důležité aspekty. Svět už obletěly fotky s návrhy například Holešovických dvojčat, ale lidé mají obavy, že by toto „město ve městě“ narušilo celkové panorama Prahy, proto je osud tohoto konceptu nejasný. Diskuze a zprávy ohledně Holešovic se v médiích přestali objevovat již před mnoha měsíci, proto bychom se mohli dočkat za rok překvapení. Původní návrh výstavby totiž počítal s lety 2010 až 2015, tudíž je možné, že brzy bude toto téma v médiích stejně frekventované jako například Kaplického chobotnice.
