Pokud vaše cesta za odpočinkem bude letos směřovat třeba k Jaderskému moři do Chorvatska, tak bych vám ráda doporučila zastavení ve městě Splitu. Prohlídka Diokleciánova paláce, do kterého každoročně směřují tisíce turistů z celého světa ve vás určitě zanechá nezapomenutelný zážitek. Není divu, že tento skvost architektury byl zařazen organizací UNESCO mezi nejcennější památky kulturního dědictví lidstva.

Slovo "palác" lze vlastně sotva použít pro označení obrovské rezidence, kterou si nechal postavit císař Dioklecián jako útočiště na pobřeží Jaderského moře ke konci 3. století po Kr. Stavba sestává ze zdí silných 2, 5 metru a vysokých 15 až 20 metrů a zahrnuje areál o rozloze téměř 3, 6 hektaru. Pravoúhlý půdorys s masivními branami, obrannými věžemi a křižovatkou dvou hlavních silnic, které jsou dodnes důležitými dopravními tepnami se podobá římské pevnosti. Dvě egyptské sfingy, různé paláce v románském a gotickém slohu, kaple, zvonice (campanile) a pozůstatky kláštera z 11. století - to všechno a ještě více lze nalézt uvnitř vápencových zdí Diokleciánova paláce.

Po Diokleciánově smrti byl palácový komplex postupně osidlován a pozvolna se proměnil v město. Půvab tohoto města spočívá především v tom, že jsou na úzkém prostoru nakupeny budovy z několika rozdílných epoch. Ty byly připojovány ke zdem a sloupům původního komplexu, takže vzniklo kuriozní nakupení rozličných stylových směrů.

Směrem k moři měl palác monumentální sloupovou chodbu. Za ní, neseny velkým klenutým sklepením, se nacházely císařské komnaty, velká hala a vestibul, který byl završen kupolí. Císařovo mausoleum, osmihranná budova obklopená korintskými sloupy, byla v 7. století přestavena na městskou katedrálu. Ve 13. století sem byly zabudovány dveře z ušlechtilých dřev a kněžiště. Jinak však zůstala stavba nezměněna. Přežily i portréty Dioleciána a jeho manželky Priscy na jednom z vlysů uvnitř budovy. I Jupiterům chrám s elegantním portálem, který se nachází proti mausoleu, je stále dobře zachovalý a byl přestavěn na baptisterium. Podobný osud postihl i lázně, které nechal Dioklecián postavit v Římě - část se jich stala později základem kostela Santa Maria degli Angeli.