Tyros bylo staré hlavní město Féničanů. Král Tyrosu nechal zavraždit manžela své sestry Dídóny. Na to shromáždila Dídó své věrné a odplula s nimi, aby hledala nové království. Na severoafrickém pobřeží nechala postavit překrásné město, které pojmenovala Kartágo (jméno je odvozeno z fénického výrazu nové hlavní město). Trojský královský syn Aeneas hledal se svým loďstvem vhodné místo pro založení Říma. Po dlouhé cestě přistál v Kartágu a zamiloval se do Dídóny. Dídó spáchala sebevraždu, když ji opustil. Tento dramatický příběh lásky inspiroval později mnoho básníků, malířů a hudebníků. Strhujícím způsobem jej také vylíčil římský básník Vergilius v eposu Aeneis.

Pokud se při své dovolené v Tunisku vydáte na výlet do Kartága, budete rozhodně potřebovat hodně představivosti. Pozůstatky staveb vám budou připomínat minulost hodně vzdálenou. Kartágo je však nejen tématem evropského umění, ale i evropských dějin. V polovině 2. století př. Kr. souhlasil římský senát se slovy Catona staršího, který opětovně prohlašoval, že Kartágo musí být zničeno (Ceterum autem censeo Carthaginem esse delandam). V roce 146 př. Kr. bylo město, které se kdysi stalo spojencem Říma a později jeho rivalem a nepřítelem, zničeno.

Je skoro nemožné vzájemně oddělit báje a dějiny. Přes řadu archeologických vykopávek jsou data obtížně zjistitelná. Dokonce i datum založení města je nejisté. Předpokládá se, že k tomu došlo na konci 9. století př. Kr. Archeologické nálezy poukazují na to, že dříve než v polovině 8. století Kartágo neexistovalo. Nejstarší nálezy leccos ponechávají v temnotách. V posvátném území Tophet, zasvěceném bohyni města Tanid, byly ve velkém počtu přínášeny dětské oběti. Byly tu obětovány dvou až tříleté děti bohovi, který se jmonoval Baal Hammon. Zdá se, že existovala tradice obětovat prvorozené z vážených a vládnoucích rodin. V Tophetu se také údajně upálila Dídó, aby zachránila svůj národ před pomstou vládnoucího knížete, který ji vícekrát nutil k sňatku, jenž odmítala.

Zbytky lázní, vpravo nahoře vidíte státní vlajku Tuniska - právě tam má letní sídlo tuniský prezident. Tímto směrem se vlastně nesmí fotografovat (v Tunisku je zakázáno fotografovat vládní budovy, státní úřady apod.), strážci to skutečně hlídají. Prezidentská rezidence stojí na vyvýšenině nad Tuniským zálivem, odkud musí být nádherný výhled do daleka.