Amfiteátr je římským vynálezem. Sestával z arény s elipsovitým půdorysem, obklopeným řadami sedadel uspořádaných do poschodí, z nichž mohlo v bezpečí sledovat předváděné zápasy velké množství diváků. Bojovali tu gladiátoři a defilovala tu exotická zvířata, která se později před očima žasnoucího davu vzájemně povraždila a pozabíjela. Římské Koloseum bylo zvoleno celým světem mezi sedm nových divů světa, které byly slavnostně vyhlášeny 7. července 2007 v portugalském Lisabonu.

Řím měl několik amfiteátrů už před stavbou Kolosea, ale po velkém požáru v roce 64 po Kr. bylo zapotřebí nového. Vespasianus, který byl císařem od roku 69 po Kr., nařídil stavbu prostorného amfiteátru, který měl nést jeho jméno a velikostí a krásou předčít všechny ostatní.

Stal se známým jako Flaviův amfiteátr (Amphiteatrum Flavium) a byl zřízen na dně umělého jezera. Jezero patřilo k nákladnému komplexu Zlatého domu (Domus Aurea), který vybudoval jeho předchůdce Nero. Volba tohoto místa byla pokud jde o stavebně technickou stránku chytrá a symbolizovala konec jednoho dekadentního stavebního období. Vespasianus stejně jako Nero nastínil stavební program ve velkém stylu, ale učinil to v zájmu veřejnosti, nikoli z čistě soukromé touhy po požitcích. Je ironií, že se Nero mohl i posmrtně pomstít za Vespasianovo přejmenování: od 8. století je Flaviův amfiteátr známý jako Koloseum. Předpokládá se, že toto označení je odvozené od kolosální Neronovy sochy, která stála v bezprostřední blízkosti. (Vespasianus ji nechtěl zničit, ale dal vyměnit hlavu a přejmenoval sochu po Apollónovi.)

Koloseum měří po obvodu téměř 500 metrů, je vysoké 48, 5 metrů a sestává z travertinu, tufu a cihel. V roce 80 po Kr. je zasvětil Vespasianův následník Titus ceremoniálem, při němž bylo předvedeno na 5 000 divokých zvířat. Avšak ani v té době nebylo dílo ještě dokončeno. Poslední horní divácká tribuna byla přistavěna teprve za dalšího císaře – Domitiana.