Čeleď Aizoaceae je velmi významnou skupinou sukulentních rostlin Jižní Afriky. Rostlina o které bych se dnes ráda zmínila, Glottiphyllum linguiforme, patří do malého rodu který obsahuje 16 druhů. Jedná se o vytrvalou bylinu tvořící přízemní trsy s velkými, přisedlými žlutými květy. Výrazně sukulentní listy jsou protáhlé, tvořící růžici. Jméno rodu je odvozeno z řeckého glotta = jazyk a phyllon = list, tak Glottiphyllum znamená listy připomínající jazyk. V přirozeném prostředí se jedná o dlouhověké rostliny, dožívající se 30 let, v kultivaci se tato doba zkracuje na polovinu.
Tento zajímavý sukulent není na pěstování nijak zvlášť náročný, za předpokladu, že budeme šetřit dávkami vody. Rostlina je suchomilná a citlivá na přelití. Mezi jednotlivými zálivkami by měl substrát vždy dokonale vyschnout. Někdy mívám problém, u některých rostlin odhadnout, kdy je ta správný čas pro zálivku. V případě glotifila se mi osvědčily jako nejlepší indikátor jeho listy. Jestliže ze začínají scvrkávat a stávají se změklými, je nejvhodnější doba pro přísun vody. Neideálnější je postavit pěstební nádobu do misky s vodou a nechat rostlinu pořádně napít. Během několika hodin listy opět získají svou pevnost a lesk.
Rostlina kvete v letním období, žluté květy se otevírají okolo poledne. Při nedostatku slunce se ale nemusí otevřít, proto pro pěstování volíme co nejvíce slunečné a teplé místo.
Glottiphyllum linguiforme, obsahuje malé množství kyseliny šťavelové. Domorodé africké kmeny používají tuto rostlinu při výrobě piva a šťávu z listů jako kvasinky při výrobě chleba.
