Olympijské hry dodnes hýbou světem, kde se však vzaly a jak ve starověkém Řecku probíhaly, ví ovšem málo kdo. Rozšiřte si své obzory přečtením následujícího článku.

Historie olympijských her se začala psát roku 776 př. n. l., v té době již existovalo město Olympia a některé chrámy. Pravidla a zvyky olympijských soutěží byly pevně stanoveny, některé se bohužel do dnešních novodobých olympijských her nedochovaly. Všechny řecké obce v dobách her uznávaly pravidlo ekecheiria, které se bohužel do dnešních dnů nedochovalo. Tento pojem stanovil všeobecný posvátný mír, který trval po dobu soutěží a platil pro všechny řecké státy. Prvně byla tato smlouva sepsána v začátku 8. století př. n. l. mezi élidským králem Ífitosem a spartským Lykúrgosem. Důležitost pravidla ekecheiria dokazuje fakt, že se dochovala do 2. století n. l.O zakladateli olympiád se můžeme jen dohadovat. Některé mýty hovoří o Héraklovi nebo o Argonautech.

Olympijský komplex tvořil areál a samotný stadion. Hry začínaly a končily v kruhu neotesaných kvádrů, ve kterém se zároveň i vyhlašovali vítězové, zde také stál desetimetrový oltář Dia Olympského. Na severozápadě sídlila správa Olympie a zároveň jídelna pro pohoštění nejvýznamnějších hostů a vítězů. V areálu se nacházely tři chrámy- Héřin, Nymfaion a Métróon jinak také chrám matky bohů. Zde bylo místo pro pokutové sochy, kterými státy platily za prohřešky proti olympijským pravidlům. Pod mohutnou kolonádou stála sto metrová síň ozvěny, kde se závodníci ukrývali před stínem.

Stadion tvořil obdélník o stranách 213 a 31 metrů a byl lemován křesly rozhodčích, jiná sedadla kolem stadionu nebyla. Kapacita dosahovala až 45 000 lidí, místa se zabírala již večer před závodem. Samotná dráha měřila 600 stop a byla vysypána pískem.