Snubní prsten je vnímám jako symbol věčné, nekončící lásky. Což naznačuje i jeho kruhový tvar, který nikde nezačíná ani nekončí. Navléknutí prstenů při obřadu symbolizuje spojení partnerů a důkaz lásky a věrnosti. V následujících řádcích vám přiblížíme vznik a vývoj tohoto nejstaršího svatebního rituálu, který nyní bereme za samozřejmost.Nošení prstenu na prstu levé ruky pochází ze starého Egypta, kde tamní obyvatelé věřili, že žíla levé ruky je přímo spojena se srdcem. Prsten se dnes nosí na levé ruce i z praktického hlediska. Většina lidí jsou totiž praváci a na pravé ruce by jim mohl při práci překážet. Za povinnou součást svatebního obřadu byly prsteny prohlášeny papežem Mikulášem I. v 9. století. Zpočátku snubní prsteny byly nošeny pouze ženami a teprve ve 20. století se tento zvyk začal uplatňovat i u mužské populace.Materiály se vybíraly hlavně podle dostupnosti. Nejčastěji volené byly kovy jako je železo, které znázorňovalo sílu a moc, měď či hliník. Jako snubní prsten ale mohla posloužit například i tráva nebo kroužek od záclony. Drahé kovy se začaly používat až v pozdějších dobách.Ve 14. století nastal zlom ve šperkařství, kdy Italové začali do prstenů vsazovat drahé kameny. Avšak tuto „novinku“ si mohli dovolit pouze lidé z vyšších vrstev.V dnešní době je sortiment materiálů a tvarů opravdu široký. Mezi nestárnoucí klasiku patří prsteny ze žlutého zlata. Modernější jsou pak ty ze zlata bílého nebo růžového a jejich různé barevné kombinace. Dámské prsteny bývají často osazovány brilianty nebo méně cennými zirkony. Setkat se ale můžeme i s prsteny vyrobenými z chirurgické oceli, titanu, wolframu nebo platiny. Autor: Sperky.cz