Když mne omrzeli mí oblíbenci Call of duty 4 a Call of duty 5 uvažoval jsem čím se budu bavit dále.
Když mne omrzeli mí oblíbenci Call of duty 4 a Call of duty 5 uvažoval jsem čím se budu bavit dále. Experimentoval jsem například s Need for speed Undercover který se mi v nějakém 16 levelu pomalu přestával líbit. Grafika i vozy mne omrzeli a závody se začaly pomalu stávat nesplnitelnými (nemluvě o cca 40 policejních vozech jsenž mne pronásledovaly nějakých 45 minut vkuse).
Když jsem ovšem slyšel své kamarády jak si vykládají o Far Cry 2 a při nadměrném používání citoslovců v rozhovoru jim létají slyny z huby (úplně zapoměli, že jim je 19+) došel jsem k názoru, že Far Cry 2 je to pravé ořechové.
Po dlouhé instalaci jsem ihned vlezl do nastavení kde jsem vše automaticky nastavil takzvaně “na plné koule“, vytvořil jsem si profil a slintání na začátku příběhu mohl začít. Vše totiž začíná jízdou vozem kde sedíte, koukáte po okolní krajině a posloucháte pláboly nějakého arického maníka. Grafické zpracování hry je totiž tak výborné, že nechcete jen sedět a čumět, ale nejraději by jste z vozu vyskočili a posříleli všechny kolemjdoucí Afričany s kalašnikovy (touha zabíjet se projevume mlácením do všech kláves a řvaním píčoo, už drž hubu ).
Jak jsem již výše zmínil k preciznímu, detailnímu grafickému zpracování není co dodat. V málokteré hře po hození granátu do křoví odskočí větve tak až se vám tají dech. Dále máte možnost se křovím prosekávat mačetou a o rozšiřujícím se vše pohlcoucím ohni ani nemluvím.