Včera jsem začal své povídání o zkušenostech s provozování zpravodajského fotbalové portálu. No a dnes se podívejme, jak to všechno dál pokračovalo a nakonec skončilo.

Ze čtenářských ohlasů, který neustále přibývalo, jsem ale cítil tlak na vyšší kvalitu a lepší pokrytí událostí. To je asi úděl všech webů, které stojí na zpravodajskám základu. Když máte nějaký soukromý blog o čajových konvicích, tak ten tlak neucítíte, ale pokud se odehrálo ligové kolo, tak jsem výsledky musel přinést co nejdříve (a co mě těší, tak jsem byl první na českém internetu, který měl aktuální výsledky z Primera División), protože ve středu už by to nikoho nezajímalo.

A to je zásadní problém u one-man projektu. Neodovoluje vám to se na tři týdny vypařit na dovolenou, protože byste nepokryli 3 týdny událostí. Ve zpravodajství by vám vznikla časová díra a nepodařilo by se vám ji zaplnit. Protože by při doplňování ty informace byly neaktuální a kdybyste se pokoušeli je doplnit s minulým datem, tak by si pravidelní návštěvníci mysleli, že si z nich střílíte a děláte hlupáky.

Takže cestou bylo pokusit se získat nějaké externí autory. U fotbalu to nebudete mít těžké, nebojte. I já jsem byl překvapený, jak rychle se mi ozvali zájemci o spolupráci. Většinou to byli -náctiletí kluci, kteří se zajímali o fotbal a chtěli o něm někam psát. Což mělo výhodu i nevýhodu. Výhodu bylo, že psali zadarmo – prostě chtěli patřit do autorského týmu a nebo se kamárdům pochlubit, že jejich článek je na internetu. Nevýhodou pak bylo, že se na ně nedalo spolehnout pokud jde o termíny. Většina z nich odpadla po druhém či třetím článku, když si uvědomili, že jde o pravidelnou činnost, kterou nelze odkládat – viz tlak na aktuální zpravodajství. Takže ve finále jsme psali články dva a občas někdo něco přidal.