Poslední dobou často přemýšlim nad tím, jak moc je důležité dělat věci jen tak. Jen tak, pro zábavu, nebo prostě jen tak, aby se něco dělo. No a pomalu docházím k názoru, že dělat věci jen tak, je naprosto bohulibá činnost. Možná až skoro meditace. Někdo mi třeba nemusí úplně rozumět a proto se pokusím uvést zde několik příkladů.

Tak třeba Pompik. Když jsme začínali s noego.cz, i přítel Pompo si zřídil vlastní blog Pompézii. Na svém blogu zveřejňuje krátké básně, které píše. Někdy milostné, někdy o víře, nebo prostě o životě. Jeden by řekl, že to nevydrží moc dlouho. A světe div se, Pompik si za ty asi dva roky vytříbil styl a Pompezie je půvabným blogem, plným originální poezie bez ambicí bourat rekordy návštěvnosti, zato poutníkovi internetu poskytuje možnost, na chvilku spočinout v radosti Pompova světa. Prostě jen tak, komukoli kdož plyne kolem. Já osobně děkuji kámo.

Dalším borcem, kterej mě fascinuje, je David z TAO. Ten snad povýšil dělání věcí jen tak, na životní styl s možností obživy. Tak dlouho se vrhá po hlavě za věcmi, které ho prostě jenom baví a tak moc se chce věnovat zrovna jim, až ho polovina z nich uživí. Teda je v tom zatraceně velkej kus energie, co do všeho vráží a většina jeho projektů nakonec docela dobře poslouží i ostatním, prostě jen tak. Nemluvím jenom o jeho groow projektech, ale vzpomeňme čajovnu Ve Vlnách, výstavy umění pod hlavičkou artczech, Dímův artmaterial a nebo třeba poslední akci v Arnolticích. JJ Respekt.

No a třetím příkladíčkem budiž můj kamarád DJ Soopy Mood. Vojtíšek, jak mu říkávám, nebo Supáč, jak mu říkává Ladík, tedy DJ Boss. Ten kromě toho, že pomalu každej víkend baví lidi s partičkou DC Ground na party všude možně, ještě piluje svůj drum n bass do jedinečného stylu. Jeho tvorba, nejspíš nikdy nebude masovou záležitostí, ale mne absolutně fascinuje. Tím spíš, že to prostě dělá kámoš, kterej se chodí procházet do stejnýho lesa jako já. Vojtíšku no já ti prostě fandim.