Před samotným nástupem do zaměstnání je nutné projít několika formálními záležitostmi. Patří mezi ně podpis pracovní smlouvy (případně jiných smluv), vyplnění osobního dotazníku, vstupní lékařská prohlídka, poučení o bezpečnostních přepisech, poučení o ochraně zdraví při práci a jiné. Uzavřít pracovní smlouvu neznamená jen bezmyšlenkovitě podškrábnout kus papíru. Kdo si chce ušetřit problémy, měl by si text pořádně pročíst. Začít se bránit až po podpisu nevýhodné smlouvy může být pozdě.
Pevně dané a detailně rozepsané by mělo být místo výkonu práce - město, městská část, ideálně ulice. Zaměstnavatel vás potom nemůže bez vašeho souhlasu poslat, kamkoli potřebuje. Datem nástupu vzniká pracovní poměr. Pro oba účastníky vyvstávají práva a povinnosti s tím spojené. U data nástupu klaďte důraz, aby přesně odpovídala. Jestliže fyzicky nástup na pracovní místo proběhne 2. května, protože na 1. května připadne víkend nebo svátek, váš pracovní poměr u předchozího zaměstnavatele skončil 30. dubna a nový zaměstnavatel uvede do pracovní smlouvy datum nástupu až 2. května, je potřeba se i na tento jediný den nahlásit na Úřad práce, aby nevznikla prodleva v odpracované době a tím se neposunul váš odchod do důchodu. Samozřejmostí ve smlouvě je vaše jméno a příjmení, název a sídlo zaměstnavatele. Všechna další ujednání - stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení (není-li uvedeno v pracovní smlouvě jinak, automaticky se počítá 40 hodin týdně), rozsah pracovní pohotovosti, práce přesčas, údaje o mzdě (způsob výplaty mzdy, den splatnosti), délka zkušební doby a výpovědní lhůty, počet dní dovolené (ze zákona minimálně 4 týdny) atd. - ve smlouvě být mohou, ovšem nejsou povinné. Pokud ve smlouvě není uvedena výše platu, vyžádejte si ještě před podpisem platový/mzdový výměr, který podepíšete zvlášť. I zde si překontrolujte, zda nechybí údaj o týdenním úvazku. Není od věci se informovat, zda a v jaké výši firma přispívá na stravování, penzijní připojištění či životní pojištění. Pokud budete zaměstnaní se zkušební dobou, musí to být vždy uvedeno ve smlouvě, jinak se zkušební doba neuplatňuje. Chybí-li údaj o délce zkušební doby ve smlouvě, je vždy tří měsíční. Dohodnout lze zkušební dobu kratší, nikoliv však delší než tři měsíce. V této době mohou obě strany ukončit pracovní poměr bez udání důvodu. Za předpokladu, že ve smlouvě není uvedeno trvání pracovního poměru, je práce sjednána na dobu neurčitou. Doporučuji věnovat zvýšenou pozornost ujednáním, kde se vzdáváte svých práv. Taková ujednání jsou neplatná, dokonce v rozporu s ustanovením zákoníku práce, a v pracovní smlouvě by se objevit neměla. Většinou to bývá formulace, že se zavazujete k placení smluvních pokut - za pozdní příchod, nevhodné chování se zákazníkem, sdělování výše vašeho platu. Konkrétně se může jednat o formulaci, že za desetiminutový pozdní příchod dostanete pokutu pět set korun, za hodinové a vyšší zpoždění už je to třeba i hrozba výpovědi. Podobně zacházejte i s formulací o prozrazení výše platu kolegům - na prozrazení lze nazírat jako na neetické, ovšem nikoliv jako nezákonné. Podepíšete-li smlouvu, kde stojí, že ve mzdě je přihlédnuto k případné práci přesčas, můžete pracovat dnem i nocí a nedostanete ani korunu navíc. Je dobré vědět, že zaměstnavatel vám může ze zákona nařídit nejvýš 150 hodin přesčasů ročně. S každou minutou navíc musíte souhlasit. Můžete odpracovat nejvýš 416 přesčasových hodin. Smlouva s vyšším číslem je opět v rozporu se zákonem a tudíž neplatná. Smlouva musí být vždy ve dvou vyhotoveních - jedna pro zaměstnavatele a druhá pro vás. Podpisem na smlouvě dáváte najevo svůj souhlas s ujednáními, která obsahuje. Když se vám dostane pracovní smlouva do ruky, zkontrolujte, zda je celá vytištěná. Veškeré změny, které nastanou během pracovního poměru je nutné řešit číslovaným dodatkem k pracovní smlouvě. Je jasné, že pokud uchazeč chce začít pracovat pro prestižní společnost, nechce dělat problémy a průtahy a před nastávajícím šéfem se uvést jako někdo, kdo ho příliš prověřuje nebo komu třebas i nedůvěřuje. Studovat pracovní smlouvu před podpisem a v přítomnosti budoucího zaměstnavatele není nic špatného. Naopak. Ukážete tím, že umíte jednat zodpovědně. Při čtení si všímejte ujednání, kterým nerozumíte, hned se na ně ptejte a žádejte vysvětlení. Nespokojte se s tvrzením, že takovou pracovní smlouvu mají ve firmě všichni a její obsah je pevně dán. Pokud máte o obsahu pracovní smlouvy jakékoli pochybnosti, než ji podepíšete, obraťte se na personalistu nebo právníka. Zdá-li se vám něco obzvláště důležité, máte právo navrhnout zaměstnavateli, aby to do smlouvy zařadil. Většina lidí neví, že k pracovní smlouvě si může připsat dodatky se svými požadavky. Například pokud studujete pokuste se do smlouvy zařadit ujednání o tom, že vám v tom zaměstnavatel nebude bránit. Smlouva je totiž předmětem vyjednávání a oboustranné dohody. Nebojte se promluvit, nespokojte se vším, co zaměstnavatel nabízí. Vyjednat si můžete cokoliv. Pak je totiž zbytečné plakat nad rozlitým mlékem. Žádný zákon nestanoví, jak dlouho před podpisem byste měli znát text smlouvy. Seriózní firma vás s ním obvykle seznámí včas a třeba vám ho i pošle e-mailem. Pokud vás zaměstnavatel odmítne s pracovní smlouvou seznámit předem, zbystřete. Při samotném podpisu buďte obzvláště pečliví. Pamatujete, že smlouva by měla být podepsána nejpozději v den nástupu. I když zaměstnavatel podepíše pracovní smlouvu až po týdnu práce, neznamená to, že byste v prvních dnech nebyli plnohodnotnými zaměstnanci. Pracovní smlouva je dvoustranným ujednáním a to, co je na papíře, je jen dokladem o ní. Pokud se dohodnete na všem, co je nutnou součástí pracovní smlouvy, a ve stanovený den přijdete do zaměstnání, pracovní smlouva je uzavřena bez ohledu na to, že o ní chybí písemný doklad. Podpis pracovní smlouvy však vyžadujte vždy předem. Zaměstnavateli za takovýto postup hrozí sankce od Úřadu práce. V praxi je možno narazit na tkz. konkurenční doložku. Je to písemná dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že po dobu maximálně jednoho roku po skončení pracovního poměru nebude u nového zaměstnavatele vykonávat činnosti, které byly předmětem činnosti stávajícího zaměstnavatele. V takovém případě se zaměstnavatel zaváže, že vám za každý měsíc plnění tohoto závazku poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku. Je možné sjednat peněžitou částku, kterou v případě porušení dohody budete muset zaměstnavateli zaplatit (zaplacení částky závazek ruší). Dohoda musí být uzavřena až po skončení zkušební doby, zaměstnavatel může v době trvání pracovního poměru od dohody ustoupit. Pokud se firma rozhodne doložku použít, není nutné, aby byla součástí pracovní smlouvy. Písemná forma, je na rozdíl od pracovní smlouvy podmínkou platnosti. Dohoda o hmotné zodpovědnosti specifikuje, za jaké majetkové hodnoty přebírá zaměstnanec zodpovědnost. Dohoda musí být písemná a lze ji uzavřít nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku. V dohodě o hmotné zodpovědnosti musí jít o majetek, se kterým bude zaměstnanec přímo nakládat, a nikoli např. pouze zabezpečovat úplnost a totožnost souboru určitých podmětů. Tyto hodnoty musí být určeny k oběhu nebo spotřebě a zaměstnanec je musí vyúčtovat. Předmětem hmotné odpovědnosti nemohou být proto třeba inventář kanceláře, osobní počítač, motorové vozidlo apod. A malá poznámka na závěr. Pokud vás zaměstnává zahraniční firma s pobočkou v ČR, vaše povinnosti a práva se řídí českými zákony. Nikdy neškodí si o firmě něco zjistit, poptat se kolegů, známých - zda je firma solventní, kdo jsou její zákazníci, jaké je její zázemí, jak se stará o své zaměstnance (benefity, školení).
