Vznik hry podobné dnešnímu squashi se datuje na počátek 19. století. Sportů, které by mohly být předky squashe by se v historii našla určitě spousta. Za rodiště squashe je ovšem považováno město Harrow v Anglii, kde místní chlapci začali provozovat sport podobný dnešnímu squashi. Potřebovali k tomu dvě nebo tři stěny, nějakou tu raketa a míček. V té době samozřejmě nebylo možné zajít do obchodu se sportovními potřebami a říct prodavači: „Dva míčky na squash značky Dunlop s jednou žlutou tečkou, prosím“. Hrálo se s tím, co bylo zrovna po ruce, mělo kulatý tvar a trochu skákalo. Třeba i s dětským gumovým míčkem.

Časem se pomocí metody pokus – omyl vytipovalo pár míčků, se kterými se nejčastěji hrávalo. Problém ovšem nastal na squashových turnajích. Ty se hrály na již standardizovaných kurtech, ale s nestandardizovanými míčky. Proces standardizace squashových míčků začal až v roce 1920, kdy squash zaštiťovala organizace Tennis and Rackets Association. Plukovník Crompton z královského automobilového klubu v Londýně byl pověřený porovnat všechny, v té době dostupné, squashové míčky. Porovnávala se velikost, hmotnost a míra odrazu míčku. Například společnost Avon India Rubber Company vyráběla míčky o průměru 3.65cm až 4.3cm, a to v matném, nebo lesklém provedení. Společnost Silvertown Company zase vyráběla míčky černé barvy o průměru 3.9cm. Mezitím společnost Gradidge Company (později pohlcena firmou Slazenger) uvedla na trh své takzvané “negr” míčky, které, i přes svůj nešťastný název, byly k dispozici v bílém, červeném, nebo černém provedení.

V roce 1923 představila asociace, na základě doporučení plukovníka Cromptona, první oficiální squashový míček. Majitelem licence a tudíž společností pověřenou k výrobě těchto míčků se stala společnost Silvertown Company. Ovšem již v září téhož roku si začali členové asociace stěžovat na velkou rychlost míčku a začali naznačovat, že je potřeba udělit licence k výrobě dvou nových standardizovaných míčků o 3 a 5 procent pomalejších.

Tento úkol připadl společnosti s neuvěřitelným názvem India Rubber and Gutta Percha Company (v překladu “firma Kaučuk a Gutaperča”), které se ho podařilo splnit až roku 1926. Po sérii testů podpořila přejmenovaná asociace Joint Clubs Squash Rackets Committee dva míčky, které následně vyráběly společnosti Silvertown a Gradidge. Míčky od těchto výrobců byly hodny nosit červenou značku ‘T a RA – Srandard’, která sloužila pro označení oficiálních míčků na squash ještě několik let poté.