Vše co žije, to musí pracovat a bojovat, o to co potřebuje a miluje, situace se vším co je živé manipuluje, a následkem evoluce logicky je. Jak optimálně pracovat a bojovat, o tom zde život je, z našeho díla je možné poznat, jestli optimálně pracujeme a bojujeme, o to co potřebujeme a milujeme. Problémem je čas a prostor, ve kterém pracujeme a bojujeme, on nás mění a my se snažíme zase změnit čas a prostor, kde pracujeme a bojujeme, pokud se přemístíme do jiného času a prostoru, tak zde neuspějeme, protože mnoho chybujeme. Pokud chceme porazit nepřítele, nebo konkurenta, stačí jej přemístit do jiného času a prostoru, jak se bránit tomu, aby nás konkurenti a nepřátelé nepřemístili do jiného času a prostoru, v tom je největší životní tajemství šťastného života, všude je dobře, ale doma je nejlépe. Abychom nemohli strom snadno přemístit, má strom hluboké kořeny, stejně tak i šťastní a spokojení lidé, zde mají od narození hluboké kořeny, a nelze je přemístit snadno do jiného času a prostoru. Často přesazovaný strom nevyroste, ani nemá mnoho ovoce, protože nemá hluboké kořeny, ze kterých by mohl brát zdroje pro růst a tvorbu ovoce. Čím více se snaží centrum systému, násilně přemísťovat lidi z jednoho času a prostoru, do jiného času a prostoru, tím méně i lidi pracují a bojují o to, co potřebují a milují, následkem je vždy zánik veliké kulturní civilizace, a vznik nové kulturní civilizace, bohužel po čase, zase začne docházet k tomu, že centrum začne násilně lidi přemísťovat z jednoho času a prostoru, do jiného času a prostoru. Pokud je člověk nepostradatelný, v nějakém času a prostoru, je obtížné jej násilně přemístit do jiného času a prostoru, nepostradatelnost to jsou hluboké kořeny, díky kterým je člověk šťastný a spokojený. Nepostradatelnost je otázkou hodnoty člověka, v nějakém času a prostoru, to co je nehodnotné to lze snadno přemístit do jiného času a prostoru, jak se člověk stává natolik hodnotným, že jej nelze násilně přemístit, do jiného času a prostoru. Hodnotné zde je to, co je nám zde drogou, na které jsme existenčně závislí, jde tedy o to, se zde stát drogou, na které je čas a prostor závislí. Pokud mobilní telefon má vybitou baterku, je nám k ničemu a musíme rychle baterku dobít, člověk který je nám zde drogou, je obrazně jako ta baterka v mobilním telefonu. Podívejme se na to, jak se různě pečuje o nemocné lidi, čím více je někdo zde pro své okolí drogou, tím větší on zde má i péči, pokud je nemocný, a okolí dělá vše pro, to aby se on rychle uzdravil. Drogou je tedy ten, kdo je zde existenčním zdrojem, na kterém jsou ostatní lidé závislí, a pokud on zemře, tak se tím ohrozí existence těch, co jsou na tomto jedinci závislí. Zaměstnejte lidi ve svém okolí, a dobře jim zaplaťte za jejich práci, tím zakořeníte hluboko v času a prostoru, k tomu aby jste mohli mnoho lidí zaměstnat, ale potřebujete tělesné a duševní zdraví, protože nemocný člověk nemá v sobě sílu k tomu, aby zde mohl optimálně podnikat, a mít z podnikání veliký zisk. Zaměstnejte ale jenom lidi, co jsou zdraví tělesně a duševně, pokud zaměstnáte nemocné lidi, tak vaše podnikání brzo zkrachuje, jenom zdravý člověk, optimálně pracuje a bojuje za zisk pro svého zaměstnavatele, je tedy třeba neustále objektivně kontrolovat zdraví zaměstnanců a neustále nemocné zaměstnance, nahrazovat zdravími zaměstnanci. Nemocný může být i mladý zaměstnanec, zdravý může být i starý zaměstnanec, zdravé je to, co není závislé na drogách, drogy dokážou snadno a rychle proměnit zdravého člověka, v nemocného ubožáka.