Mnohem schůdnější se zdá být cesta, využívající takzvaný DNS (Domain name server neboli Server, který se stará o doménová jména). Tyto servery slouží k překladu názvu domén na IP adresy, například ns.nasa.gov na 192.203.230.10.

Díky tomu si nemusíte pamatovat ono nepraktické čtyřčíslí, stačí znát název domény. Doménový server totiž ve své paměti uchovává záznamy, jednoznačně propojující číslo i název dané domény. Doménový server provozuje každý poskytovatel internetu nebo webhostingu.

Jakmile si u něj zaregistrujete doménu, musí poskytovatel přidat záznam právě do tabulky svého DNS serveru. Zároveň má každý poskytovatel svůj nadřazený server. Ten zase ví, který poskytovatel má k dispozici jaké domény. To stejné se opakuje na dalších úrovních. Hierarchie serverů zaručuje rychlost a robustnost internetu. Důvod je jednoduchý: tabulka, obsahující všechna propojení mezi IP adresou a jménem domény, by byla nesmyslně dlouhá.

Decentralizovaný systém je efektivnější. Pokud zadáte do adresního okna svého prohlížeče třeba stránku www.nasa.gov, budete potřebovat dvě úrovně DNS. První vás odkáže na servery, které spravují doménu nejvyššího řádu (.gov), některý z nich vás pošle na server druhé úrovně, který se stará o doménu nasa.gov.