I přes odpor státních úředníků k nám vnikla krize.Polopravdami slepých optimistů a zkreslováním statistik se ji nepodařilo zastavit.Hlavu si mohu vykroutit, když slyším z médií, že situace se pomalu zlepšuje.A přitom většina mých známých koketuje s úřady práce, nebo se chystá ukončit svou živnost.Na jednom přeplněném úřadě jsem si vyslechl názor, že krizi zavinili podnikatelé a USA.Ti první prý celé dny jen přemýšlejí, jak neplatit daně a ti druzí jim už dávno leží v žaludku tím, jak žijí na dluh.V červených očích, červené názory.Proč úředník tak bojuje s krizí?Protože připustit její drtivý dopad znamená uznat, že firma, která úředníka zaměstnává, stůně a měla by jako všechny ostatní omezovat výdaje a propouštět zaměstance.Zatímco normální firmě bez ozdravného procesu nikdo nepůjčí, tak úředník odhlasuje navýšení, nebo chytřeji skryté navýšení schodku státního rozpočtu a půjčí si od batolat.I v létě z toho mrazí v zádech.Že živnostník, pokud nezačal jako růžový náměstek s pochybně nabytými zásobami a segmentem trhu, je hlavně člověk, který nechce stát před úřadem práce a spoléhat se na pomoc druhých, odmítají přijmout.A každý rok vymyslí něco, co mu ztíží život.Takový starobní důchod podnikatele či náhrada nemocenské od 22.dne jsou produktem tohoto myšlení.Bez ohledu na to, že například nemocnost ve státním sektoru je zhruba čtyřikrát vyšší, než v sektoru soukromém.Často marodící zaměstananec pracující u podnikatele má tedy jasnou černou budoucnost.Všechny zásahy státu zdražujicí mzdové náklady jsou vražedné a svědčí o ekonomickém diletanství.Směřujeme tedy k 20 % DPH z potravin a politické destabilizaci.