11:10 | 30.11.2008
Anonym
Romantický film pro dospělé nebo dětský horor? Záleží na úhlu pohledu. Nový film režisérky Marii Procházkové s podtitulem ?Pro všechny, kteří někdy byli dětmi? nabízí obojí. Oba tak odlišné žánry dokázala režisérka mistrně provázat. A koho uvidíme v hlavní roli? Talentovanou dětskou herečku Dorotku Dědkovou a Jitku Čvančarovou,
Kdopak by se vlka bál?, film pro malé i velké
Romantický film pro dospělé nebo dětský horor? Záleží na úhlu pohledu. Nový film režisérky Marii Procházkové s podtitulem „Pro všechny, kteří někdy byli dětmi“ nabízí obojí. Oba tak odlišné žánry dokázala režisérka mistrně provázat. A koho uvidíme v hlavní roli? Talentovanou dětskou herečku Dorotku Dědkovou a Jitku Čvančarovou, známou z televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě. Film můžete v premiéře vidět už 4. prosince 2008.
Na co se mohou těšit menší diváci? Třeba na statečnou šestiletou Terezku, která miluje pohádku o Červené karkulce a nejvíc se kamarádí se Šimonem. Je celkem spokojená, ale život je neúprosný. Maminka a všichni dospěláci v jejím okolí se zničehonic začnou chovat divně, čemuž Terezka nemůže přijít na kloub. Na rozdíl od ní má Šimon jasno – maminku vyměnili mimozemšťani. A jak to dokázat? Stačí ji píchnout vidličkou a na vlastní oči vidět, jak se rána okamžitě zacelí. Terezka má před sebou velké dobrodružství na cestě za záchranou své pravé maminky, možná potká i hladového vlka…
Jak jsem již naznačila, dospělí se nebudou muset bát nudných devadesáti minut, kdy se jejich potomci budou skvěle bavit a možná i bát – je tu pro ně druhá strana filmu, milostný trojúhelník: jedna žena a dva muži. Terezčina maminka potkává charismatického hudebníka, se kterým touží odjet do Japonska a naplnit tak své sny a ambice. To se však Terezčině tatínkovi nelíbí a rodičovská krize je přirozeně na světě. Jak to dopadne? Vezměte potomky do kina a dozvíte se to…
Scénář vycházející ze vzpomínek na dětství napsala Maria Procházková spolu se svou kamarádkou. Je obecně známo, že práce se zvířaty a s dětmi je při natáčení filmu to nejtěžší. Procházková zvolila vlastní techniku, která se osvědčila. Jak sama řekla, nechtěla dětské herce zatěžovat učením se scénáře slovo od slova, a tak jim před každou scénou odříkala jejich text a nechala je, aby jej zopakovaly podle sebe. Výsledkem její tvrdé práce je přirozený dětský projev, který na plátně působí autenticky – prostě nic strojeného. Režisérčin přístup ohromil i dospělé herce, kteří se natáčení účastnili.
Zdroj: Filmolada.cz