Čtrnáctidenní lhůta pro vrácení zboží je magické sousloví nedílně spojené s elektronickým obchodováním, okolo kterého panují dodnes občasné nejasnosti. Na co přesně má nárok kupující a na co prodejce?

Čtrnáctidenní ochranná lhůta pro vrácení zboží pořizovaném na internetu má v zásadě jednoduchou logiku. Zákazník, který zakoupil zboží skrze e-shop, má 14 dní na jeho kontrolu a ověření, zda mu zakoupený produkt vyhovuje. Během těchto 14 dní od převzetí zboží má zákazník nárok na výpověď kupní smlouvy bez udání důvodu. Prodejce pak musí do 30 dní od doručení výpovědi smlouvy zákazníkovi za navrácený produkt vyplatit peníze.

Obchodník má však přitom nárok na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží, což v praxi znamená, že si může od vratné částky odečíst zaplacené poštovné a poměrnou částku odpovídající opotřebení vráceného zboží, které již nebude možno prodat za plnou cenu, např. z části vypotřebovaný toner do tiskárny či fotoaparát evidentně používaný týden na dovolené u moře.

Čas od času se rozhoří diskuze, zda se 14denní ochranná lhůta týká i zboží objednaného skrze e-shop, leč vyzvednutého osobně v provozovně. Zákon v tomto případě hovoří naprosto jasně ke smůle nepoctivým obchodníkům, kteří chtějí tímto způsobem obejít zákonem ustavenou ochranu spotřebitele: ochranná lhůta se týká všech „smluv uzavřených při použití prostředků komunikace na dálku“. Uzavřením smlouvy se v tomto případě míní moment objednání zboží, způsob fyzického převzetí již nehraje roli.