Jeho modrou barvu moře, večerní procházky kolem tavern, nádherné pohledy na západ slunce, vůní smažených ryb, rozhledy na vinice a rozeseté bílé kamenné domy na stráních v kontrastu s nádhernou barvou Jadranu, koupání ve slaně nadnášející vodě, šplouchání vlnek při ranních promenádách po prázdných plážích…

Jsem ráda, že i jiní, právě se vrátil Ondřej alias beenox se svými zážitky, rádi navštěvují tuhle oblast na jihu Evropy. Tenhle rok máme zase doma nějaké to tuzemsko, ale všechno se to může ještě změnit. Takže aspoň ve vzpomínkách popíši destinace, které jsem u Jadranu navštívila.

Píše se rok 1996 a naše rodina vyráží po jugoslávské válce do samostatného Chorvatska, tentokráte na sever k městu Crikvenica, ležící 37 km jihovýchodně od Rijeky, ubytování v apartmánech s polopenzí na miniaturním poloostrově Kačjak, ležící naproti ostrova Krk. A co si odsud pamatuji, studené moře, snad 19 stupňů, z celé dovolené jsme se koupali snad jen pět dní, pamatuji na fialové denní nebe plné blesků, ale taky na procházky kolem moře do města, vynikající zmrzlinu a degustaci místních specialit. Nebylo to nej, ale první setkání s mořem nakonec stálo za to.

Hned další rok to bylo úplně o něčem jiném, již při závěrečném stoupáním serpentinami mezi kamennými lavinami v pohoří Biokovo v nás vrcholilo napětí a tajné očekávání, při projetí poslední zatáčkou se před námi rozevřelo nádherně modré moře s ostrovy Brač a Hvar pod blankytnou oblohou, bylo jen slyšet společné jééé. Ubytování v hotelu Horizont na Makarské riviéře ve městě Baška Voda nemělo chybu, pár schůdků, pár kroků a byla před námi krásná oblázková pláž, sice bylo narváno, muselo se trošku popojít. Nádhera, celou dobu modrá obloha, a výlety pod horu Sveti Jure se zpoceným čelem stály za nádherné paromatické rozhledy. Závěrečná večeře se čtyřmi chody gradovala hořící zmrzlinou, při typické chorvatské hudbě naše úžasné dojmy ještě znásobila.