Včera, 29. května 2010, proběhl v areálu psychiatrické léčebny Brno - Černovice divadelní festival MEZI PLOTY. Program byl bohatý a každý kdo dorazil, si jistě přišel na své. Dokonce nám přálo i počasí, které je v posledních dnech doslova divoké. Od počasí pojďmě ale zpátky k festivalu, nebo raději k tomu, jak to celé probíhalo z mého pohledu.

Je půl dvanácté a já vyrážím na autobus směr Brno. Cestou v klidu stíhám navštívit volební místnost, kde dávám hlas straně, která mi vystupováním minimálně jednoho politika připomíná staré dobré časy z dob 1. republiky. Po obloze celou dobu putují velká mračna a čím víc se blížím k Brnu, tím větší mám pocit, že jim jedu naproti. Naštěstí neprší. Nemám ani deštník, protože ten se mi už do brašny s foťákem nevešel... Přijíždím do Brna, nasedám na tramvaj číslo 10, v ní vysvětluji mladé mamince cestu na festival a chvíli na to už zase vystupuji. Rychlejším krokem mířím k léčebně a už z dálky slyším hrát hudbu. Jen nedokážu rozeznat, kdo tam zrovna řádí (později zjišťuji, že to je David Kraus).

U vstupní brány hlásím své jméno a dostávám akreditaci. Vcházím dovnitř, kde mě u stánku VZP odchytne sličná dívka a nabízí mi měření tlaku a cholesterolu. Nejsem proti, ale několikrát upozorňuji na fakt, že můj tlak je díky rychlejší chůzi s pětikilovou fotovýbavou na rameni nejspíš překvapí. A taky překvapil! Naštěstí hladina cholesterolu byla hluboce pod limitem, tak odcházím s dobrou náladou dál do areálu, až k samotnému hudebnímu pódiu. Exponuji pár snímků s mladým Krausem a dalšími členy kapely, a pak už jen postávám a rozhlížím se, jestli neuvidím něco zajímavějšího.

Chvíli na to ke mně přichází Klára, nedílná součást našeho týmu na oblibeny.cz. Kraus nás nijak moc nezaujal, tak se jdeme podívat do jiných míst areálu, kde by se mělo také něco dít. Sice několikrát nahlížím do programu, ale mně nic neříkající názvy skupin rozhodují o skutečnosti, že zajímavější bude pravděpodobně divadelní program.