Nákupy ministerstev činily ve sledovaném období 340 miliard korun. V 67 procentech případů úřady nakupovaly za 228 miliard korun mimo Informační systém veřejných zakázek. Dalších 14 procent tvořily takzvané jednohubky. Tak studenti nazývají zakázky s identickým počtem uchazečů a vítězů, zpravidla jedním. Hodnota takových zakázek byla v letech 2006-2010 celkem 48 miliard korun. Dostatek informací byl podle vědců v tomto období jen o 19 procentech ministerských nákupů v hodnotě 64 miliard korun.

"Tento stav musíme změnit, tedy hlavně tu část, kdy se vybírá bez soutěže, " řekl dnes premiér Petr Nečas. Bude prosazovat, aby se indexy transparentnosti pro státní správu dělaly každý rok. Aktivitu akademiků přivítal také ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, jehož úřad chystá návrh novely zákona o veřejných zakázkách.

Výsledky studie jsou podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Sedláčka alarmující. "Tušili jsme, že je to v České republice s veřejnými zakázkami špatné. Nyní na tvrdých datech vidíme, jak moc zlé to je. Předražené či přímo zmanipulované veřejné zakázky mají za následek úniky těžko představitelných částek ze státního rozpočtu - peněz, které urgentně potřebujeme na jiné věci, " uvedl Sedláček.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková ale výsledky průzkumu odmítla. Vědci se podle ní v řadě výpočtů mýlili. "Absolutně není pravda, že ministerstvo spravedlnosti uveřejnilo pouze tři procenta veřejných zakázek, " řekla ČTK s tím, že tvůrci analýzy porovnávali nesrovnatelné. Srovnávali prý totiž rozpočet resortu spravedlnosti, tedy ministerstva a 115 organizačních složek státu, jako jsou například soudy či státní zastupitelství, s veřejnými zakázkami zadávanými samotným ministerstvem spravedlnosti. Autoři projektu už podle ní uznali své pochybení stran ministerstva spravedlnosti a ministru Jiřímu Pospíšilovi se omluvili.