Do miniaturních koupelen v panelákových bytech se příliš mnoho nábytku nevejde. Jejich majitelé jsou vděční za střední koš na špinavé prádlo a jakoukoli malou skříňku na toaletní potřeby a možná ještě na pár desinfekčních prostředků. Do prostornějších koupelen se naopak vejdou celé sektorové sestavy, do kterých se vejdou běžné toaletní potřeby (včetně ručníků a osušek), koš na vyprané prádlo, samozřejmě čisticí prostředky a další nezbytnosti.

Při výběru nábytku, ať už sektorového či vestavěného, se vždy informujte o druhu materiálu, ze kterého je vyroben. Nábytek, který bude v koupelně stát, bude muset každý den odolávat nadměrné vlhkosti (především v koupelnách, kde nelze zajistit stálé odvětrávání, např. okenní mikroventilací, větrací šachtou apod.). Všímejte si také zpracování spodních částí skříní. Nezapomeňte, že se mohou dostat do kontaktu s vodou. Nevhodný materiál by se v takovém případě začal klížit, plesnivět, bobtnat nebo rezavět.

Do koupelny je prakticky možné umístit jakýkoliv nábytek. Před tím ale musí jeho materiál projít důkladnou úpravou, která ho bude chránit před vlhkostí. Nejméně náročný je plast, který nepotřebuje žádnou zvláštní úpravu a lze jej postavit i do těch nejvlhčích koupelen. Nejčastějším materiálem je ale dřevotříska. Korpusy skříní jsou vyrobeny z dřevotřískové laminované desky a přední díly jsou z desky MDF (středně hustá dřevovláknitá deska). MDF desky jsou dále upravovány podle nároků klienta (lakování, dýhování apod.).

Další materiál, kterého se v koupelně nemusíme bát, je sklo. Celoskleněný nábytek ale v prodejnách často neuvidíme, dobře proto poslouží alespoň kombinace dřevotřísky a skla. Velice elegantně bude působit i kombinace umělého kamene a dřevotřísky potažené dýhou. Z umělého kamene se sice nábytek nevyrábí, používá se ale k výrobě umyvadla nebo k výrobě odkládací plochy kolem umyvadla. Z umělého kamene lze rovněž zakoupit umyvadlo a odkládací plochu jako komplet.