Asi každý z nás tuší, že není mouka jako mouka a jsou zdravější a méně zdravé mouky. Pojďme si udělat malou exkurzi do světa mouk, jejich druhů a alternativ.
Není mouka jako mouka
Po poznávání alternativních sladidel nás na další exkurzi do světa zdravého mlsání a pečení čeká neméně zajímavá oblast. Zkusíme prozkoumat, jak lze nahradit klasickou bílou (většinou pšeničnou) mouku.
To, že jsou celozrnné produkty zdraví prospěšné, se díky intenzivní propagaci doneslo snad ke každému. Ne každý už ale ví, jaký je vlastně rozdíl mezi celozrnnými a běžnými produkty, tedy mezi celozrnnou a bílou moukou. Tajemství je prosté. Než se ze zrna stane mouka, prochází mletím ve mlýně. Pomele-li se zrno opakovaně a použijí-li se další čisticí postupy, je výsledná mouka bílá - tedy ta, na kterou jsme běžně v obchodech zvyklí. Celozrnná mouka oproti tomu prochází ve mlýně minimálními úpravami, mele se jen v nezbytně nutném počtu opakování. Vznikne tak o něco tmavší mouka, která si zachovává zbytky klíčků i slupek ze zrn a s tím i zdraví prospěšné vitamíny, minerály a další látky (především vlákninu).
Nejběžnějším typem mouky, ze kterého se vyrábí většina pečiva, je mouka pšeničná. Máte-li strach se od této osvědčené jistoty odklonit při domácím pečení, prvním krokem ke zdravějším sladkostem může být nahrazení části bílé pšeničné mouky celozrnnou pšeničnou moukou. Uvidíte, že nikdo nic nepozná, a nebudete se pak bát dalších experimentů.
Pak můžete postoupit k dalšímu kroku a zkusit experimentovat s o něco exotičtějšími druhy mouky, než je ta otřepaná pšeničná. Pokud občas zabrousíte do prodejen zdravé výživy a biopotravin, jistě vám neuniklo, že zajímavých typů mouky existuje nepřeberné množství. Jen se v nich vyznat... Žádný druh mouky není ideální nebo lepší než ostatní. Čím více druhů ale používáte, tím pestřejší skladbu zdraví prospěšných látek dopřáváte svému organismu. Proto se vyplatí poznat co nejvíce druhů mouky a nebát se je zapojit do svého jídelníčku.
Zdroj: Mebio.cz