Dokonalým sportem pro amatéry i profesionály je nohejbal. Pro české sportovce má nohejbal své kouzlo především proto, že jeho kořeny sahají k pražským Slávistům. Navíc výhodou nohejbalu je, že k němu stačí jen běžné hřiště, síť a míč. Vychutnejte si ten správný pocit z tradiční tuzemské hry.
Nohejbal: dokonalý český vynález
Dokonalým sportem pro amatéry i profesionály je nohejbal. Pro české sportovce má nohejbal své kouzlo především proto, že jeho kořeny sahají k pražským Slávistům. Navíc výhodou nohejbalu je, že k němu stačí jen běžné hřiště, síť a míč. Vychutnejte si ten správný pocit z tradiční tuzemské hry.
Nohejbal je hlavně velká zábava a spestření. Stačí umět kopnout do míče a můžete dát dohromady tým. Nezáleží na věku ani pohlaví, tento sport je opravdu pro všechny
Nápad hrát tento sport vznikl v Československu roku 1922, kdy fotbalisti Slavie Praha začali hrát hru nejprve přes šňůru, pak se přešlo na síť. První pravidla byla sepsána roku 1936. Česká nohejbalová liga se začala hrát až v roce 1962 a to pouze v Praze. Dlouho byl nohejbal považován za rekreační sport, velkou oblibu měl hlavně u trampů, kteří ho dodnes považují za svůj sport. Mistrovství Evropy se hraje až od roku 1993 a Světové mistrovství vzniklo o tři roky později.
Oficiální hřiště pro singl – jeden hráč proti jednomu – má velikost 12, 9 × 9 metrů. Rozměry hřiště pro více hráčů jsou 18 × 9 metrů. Síť by měla mít výšku 110 centimetrů. Při nohejbalu se podává podobně jako v tenise, ovšem nohou. Ve dvojici nebo trojici smí hráč hrát pouze jednou a pak až po doteku spoluhráče. Míč může mezi spoluhráči spadnout nanejvýš jednou, celkem nejvíce třikrát, pak musí tým odehrát balón přes síť.
Zdroj: Prosportovce.dychame.cz