Dalo by se říci, že pod Brnem je další podzemní Brno. Ve formě sklepení, kilometrů chodeb, kolektorů. Všechny tyto stavby se mohou vzájemně prolínat, ačkoliv je od jejich výstavby dělí i stovky let. Jedním z typů brněnských podzemních prostor jsou protiletecké kryty budované na začátku II. světové války. Zatím jich byla v Brně odhalena necelá dvacítka. Ale i ve 21. století se objevují další. Příkladem může být nedávný objev krytu v Brně – Líšni.

Zdálo by se, že podzemí pod Brnem badatelé prozkoumali skrz na skrz. I přesto se dnes objevují prostory, kam noha člověka vstupuje po dlouhých desítkách let. Nejinak tomu může být v případě nedávno znovuobjeveného protileteckého krytu v Brně – Líšni. Co se ukrývá za jeho zasypanou zadní částí, je navíc zatím tajemstvím.

„Často jsem tudy chodil, ale nevěděl, že je pode mnou tak zachovalý kryt, “ popisuje svůj nález jeho objevitel užívající pseudonym Nicolas. Jeho pravou totožnost i lokalitu krytu redakce brnovinek zná, ale po dohodě s objevitelem je zatím ponechává v tajnosti. Především z důvodu ochrany před náporem hledačů pokladů nebo amatérských průzkumníků.

Kryt na počátku války stavebníci budovali ve známém provedení tak zvaného vajíčka. Odkrytá část je dlouhá 18 metrů, široká necelého půl druhého metru a vysoká přes dva metry. Po stranách jsou u země výstupky, ty zřejmě sloužily na usazení dřevěných lavic. Lavice už ale chybí. Je pozoruhodné, že poklop vstupní šachty do krytu byl ukryt pouze čtvrt metru pod současným terénem. Navíc v místě, kde si běžně hrávají děti. Po odkrytí poklopu ale v šachtě chybí žebřík. Pokud by poklop někdo otevřel, čekal by jej tak rychlý nechtěný sestup do únikové šachty. „Jeden pamětník zmiňoval, že by tady někde kryt měl být, že tu hlídal za války německé zajatce, ale kde přesně, to už nevěděl, “ říká objevitel Nicolas. Tomu v nalezení krytu pomohla také návštěva jednoho z pracovníků firmy, která měla pokyn poklop v minulosti zasypat a uschovat tak před zvědavci.