Jaroslav Drahovzal: Protože reakce ze strany Policie ČR je o něco rychlejší než ze strany soudu. Obecně vzato, pokud se má tato věc řešit, v rámci trestního oznámení je policejní šetření vždycky pružnější. Ve finále jsme si samozřejmě vědomi toho, že vymahatelnost našeho nároku přes trestní řízení bude téměř nemožná. Maximálně pokud by soud ve finále trestního řízení shledal odpovědnost provozovatele webu, tedy skutečnost, že spáchal trestný čin, domohli bychom se nějaké náhrady. Důvodem byla opravdu jenom rychlost. Věděli jsme, že policie toho člověka osloví a začne to s ním řešit. Soud za několik měsíců oznámí, že eviduje žalobu a do dvou měsíců se k ní má člověk vyjádřit. Trestní oznámení jsme volili čistě jenom kvůli rychlosti. Jsme si vědomi toho, že máme-li se domoci práva, budeme muset podat žalobu.
Jaroslav Drahovzal: Jeden důvod je, proč se chceme domoci nějakého práva, druhý důvod je, proč jsme zvolili trestní oznámení. To jsme zvolili jako první způsob pro domožení našeho práva.
Jaroslav Drahovzal: Jde nám o to, aby policie minimálně ověřila, jestli ten člověk nespáchal nějaký trestný čin. Jestli svým jednáním nenaplňuje skutkovou podstatu nějakého trestného činu, a samozřejmě tím vyvíjíme jakýsi nepřímý tlak na provozovatele webu, aby si byl vědom toho, že nějakou odpovědnost za diskusi možná nese. Možná ne, ale to musí říct opravdu někdo jiný.
Jaroslav Drahovzal: Myslíme si, že těch trestných činů mohlo být spácháno více. Možná neoprávněné užívání ochranné známky. Zcela jistě se potom mohl dopustit parazitování, což nemusí být trestný čin, ale v rámci vymáhání práva s ohledem na nekalosoutěžní praktiky by to bylo možné projednat u soudu.






