Tam, kde jsou rostliny s vláknitými kořeny, není potřeba vysoká vrstvy zeminy. Proto můžeme vytvořit pouze kameny ohraničené políčko, vhodné pro osázení například netřesky, drobnými rozchodníky a dalšími skalničkami, orostachysy atd. Rostliny se ztlustlými nebo řepovitými kořeny potřebují vrstvu pro pěstování vyšší. Toho můžeme docílit seskupením dvou nebo i více kamenů do jakési miniaturní skály a do vzniklé štěrbiny zasadit třeba Jovibarbu heuffelii, která tvoří výrazný řepovitý kořen.
Osazování misek - miniskalky
Tímto příspěvkem bych Vám ráda přiblížila postup osazování okrasných nádob s miniaturními skalkami a krajinkami. Zároveň je malou pozvánkou na letošní III. ročník Výstavy rozchodníků, netřesků a dalších skalniček v Ředhošti, kde budou tyto nádoby součástí výstavní expozice společně s vybudovaným skalkami. Nádobu na osázení jsem zvolila pouze s 5 cm vysokým okrajem. Podle typu nádoby jsou zvoleny vyšší a robustnější kameny, díky kterým lze snadno docílit zvýšení vrstvy zeminy, do které se budou vysazovat skalničky.
Tam, kde jsou rostliny s vláknitými kořeny, není potřeba vysoká vrstvy zeminy. Proto můžeme vytvořit pouze kameny ohraničené políčko, vhodné pro osázení například netřesky, drobnými rozchodníky a dalšími skalničkami, orostachysy atd. Rostliny se ztlustlými nebo řepovitými kořeny potřebují vrstvu pro pěstování vyšší. Toho můžeme docílit seskupením dvou nebo i více kamenů do jakési miniaturní skály a do vzniklé štěrbiny zasadit třeba Jovibarbu heuffelii, která tvoří výrazný řepovitý kořen.
Pro naše účely jsem smíchala zeminu s různými vlastnostmi. Dno nádoby je vysypáno vysychavou neutrální rašelinovou směsí s přídavkem hrubé pemzy a lávy. Tím je zajištěna jednak slabá drenážní vrstva a jednak pemza s lávou zadržují vlhkost a zároveň uvolňují minerální látky potřebné pro výživu rostlin. Do této spodní vrstvy jsou naskládány kameny a rozložena kořenová část vybraných rostlin. Teprve nyní přichází na řadu druhá vrstva zeminy, kterou je tvořena s části zahradní půdou s příměsí jílu a z části kompostu. Takto namíchaný substrát postupně dosypáváme a zlehka upevňujeme rostliny. Kameny je nutno upevnit více. Na upevnění kamenů používám násady různých nástrojů, lopatka, štětec, nůž apod. Díky tomu se dostavu i do těch nejužších štěrbinek a zákoutí při okrajích. Zeminu, která se zachytila na kamenech doporučuji odfouknout. Několikrát zlehka pokropíme a mezi jednotlivými zálivkami ještě upevňujeme jak rostlinky tak kameny. Abychom docílili co nejvíce přirozeného vzhledu, povrch osázené mísy zasypeme drobnými kamínky, které by měly mít barvu použitých velkých kamenů. Na závěr vše zlehka pokropíme a dílo je hotovo.
Prvních 14 dnů po osázení, doporučuji umístnit nádobu do polostínu, abychom měli jistotu, že se rostliny ujmou. Vhodnější než klasické kropení je mlžení, alespoň v začátku. Drobné kapénky na nastřádají ke kořenům a potupně se vsáknou do půdy. Také nedojde k nežádoucímu splachu horní pěstební vrstvy.
Zdroj: Skalnickar.krasa-Netresku.cz