Odvážné stavební dílo, které demonstruje technickou dovednost 19. století, a které se pro celý svět stalo symbolem Paříže. I tak by se dala charakterizovat tato impozantní stavba - Eiffelova věž v Paříži.

Již více než sto let je Eiffelova věž symbolem Paříže. Její neopakovatelná silueta je známá na celém světě. Lze ji také považovat za symbol průmyslového věku vůbec, za odvážnou ukázku, jak vysoké stavby dokáží lidé postavit, když disponují technickou zručností pozdního 19. století.

Byly vyvinuty nové stavební techniky a pokrok se urychlil. V různých zemích vznikly plány postavit budovy vysoké několik set metrů. Některé z těchto plánů se nezdařily a řada lidí se domnívala, že je nelze realizovat. Ale francouzský inženýr Gustave Eiffel pevně věřil v uskutečnitelnost takových projektů. Se svou společností naplánoval koncem roku 1884 věž vysokou asi 300 metrů. Na tomto projektu se směrodatně účastnil i Eiffelův hlavní plánovač Maurice Koechlin. V roce 1886 byla v Paříži uspořádána soutěž stavebních projektů pro pařížskou světovou výstavu v roce 1889. Tato výstava měla demonstrovat průmyslový pokrok. Organizační výbor oznámil, že mezi nabídkami je prý plán na železnou věž vysokou 1000 stop (304, 8 metrů). Pravděpodobně tím byla myšlena Eiffelova stavba věže. Bylo předloženo přes sto plánů a nakonec byla vybrána Eiffelova konstrukce. Věž měla být realizována za méně než dva roky.

Půdorys Eiffelovy věže sestává ze čtverce pokrývající areál o rozloze 1, 6 hektaru. Věž s anténou je dnes vysoká 320, 75 metrů, váží 8.600 tun a říká se, že bylo použito 2, 5 miliónů nýtů. Dvanáct tisíc jednotlivých součástí bylo prefabrikováno podle precizních technických plánů. Tehdy nejvyšší věž na světě postavilo 250 mužů s neuvěřitelnou rychlostí.