Asi si na to každý dobře vzpomíná. Když někteří poslanci ČSSD odmítli hlasovat tak, jak chtěl Jiří Paroubek, ale chtěli hlasovat tak, jak slíbili svým voličům - podle svého nejlepšího vedomí a svědomí - začaly jim chodit výhrůžné SMS. Až teď ale policie zjistila, kdo je posílal.

Volba prezidenta České republiky se zvrhla ve frašku. ČSSD špehovala kdo jak hlasuje, zdržovala a vytvářela nátlak na jednotlivé volitele. To byl obraz obou dnů. Nešlo o lidi, jak se nám někteří socialisté snažili namluvit. Šlo o to, aby se mohla Ústava co nejlépe znásilňovat, aby byla cesta k dosažení politického cíle co nejprůchodnější.

Státní dluh, který nám tady po ČSSD zbyl, je asi jedna z nejdiskutovanějších věcí dneška. Náš stát platí desítky miliard na splacení dluhů po ČSSD, místo aby tyhle peníze mohl dát například učitelům nebo důchodcům. Ale zopakujeme si to. Když se ČSSD v roce 1996 dostala k moci, byl státní dluh 100 miliard. Když je po osmi letech lidé vyhnali od koryt, byl státní dluh více než 900 miliard. Zadlužování státu je v pořádku, ale jen v případě, že se to státu vrátí. Což bohužel není náš případ, protože peníze byly vyhozeny oknem. Na pádu ČSSD vydělal snad jen Standa Gross, který ve správnou chvíli investoval do správných akcií. Inu, kdo umí, ten umí.

Už je tomu rok, co soud rozhodl, že pět českých na stole byla kódovaná řeč, že to nebyla žádost o úplatek, který měl Jiří Paroubek zprostředkovaně nabízet. Celá země si oddechla, Jiří Paroubek i Bohuslav Sobotka, který byl také obviněn, jsou nevinní. Díky této kauze, kdy se oba společně sešli u soudu, jsme se alespoň dozvěděli pár intimností z Bohuslavova života.