Michael Jackson, jedna z nejvýraznějších postav popové kultury konce devadesátých let, byl znám svou důvěrou ve vědeckotechnický pokrok, zvláště pak ten farmakologický. Jeho důvěra v možnost chemické kontroly svého těla byla bezbřehá. Užíval preparáty na navození spánku, jiné na probuzení, další na zvýšení aktivity, přičemž se nevyhýbal ani takovým, které běžně lékař předepsat nemůže. Michael Jackson navštěvoval kyslíkový stan a měl dokonce období, kdy jej nebylo možné spatřit jinak, než s rouškou na ústech. Relativní bohatství a nezodpovědný přístup tak byl paradoxně důvodem jeho předčasného odchodu.
Bezpočet zbytečných plastických operací, nejrůznější chemické preparáty na zesvětlení kůže a úpravu vlasů, to vše je daň, kterou musí zaplatit člověk, mající příliš peněz na to, než aby se dokázal smířit se svou fyziognomií






