Osobně považuji Sv. Valentýna za další hloupý americký komerční svátek. K tomu, abych svému protějšku dokázala lásku, nepotřebuji den v roce, který mi určí někdo cizí.

Souhlas, že je Valentýn stejná komerce, jako ta, která se snaží ovládnout Vánoce. Na druhou stranu vzpomínám, že jsem ve 14 bývala toho 14. více zdeptaná, že jsem sama než kdy jindy. To mi vydržela i další léta. Sotva odzvonilo Vánocům, tak se Bravíčka a jiné moudré Bible pro dospívající děvčata vyzbrojily radami, jak se správně obléct na valentýnskou party, jak mít správný make-up, co dát drahému a co ne, jak být na Valentýna neodolatelná, samozřejmě veršovaná přáníčka, atd. :-)

Souhlasím s Lilithen. Taky nepotřebuji k tomu, abych někomu dokázala lásku, nějakej přiblblej svátek. Pro člověka kterýho miluju bych dala život. Ale je docela zajímavé si přečíst kdo nebo co ten Valentýn vlastně byl :-)

Připomíná mi to jistý díl Simpsonů, kde kolem kulatého stolu sedí deset papalášů, před sebou mají graf a na něm propad přes hluchou letní sezonu, kdy není žádný svátek a dohadujou se, jak na to a jakýže utrácecí svátek by mohli ještě vymyslet - loni jsme měli velký úspěch s Vánocemi II. :) Takže asi tak. Tento den prostě ignoruju, a nechápu, jak může spousta rozumných lidí chodit po obchodech a kupovat si infantilní blbosti - a kytka? No, ta se přece dá dát jen tak - a kolikrát potěší mnohem víc, než na nějaký den, kdy "se to má". Mimochodem, já se nejvíc nasmála, když mi jednou byla dána kytka 30. dubna:))