Občas je určitě dobré, poslechnout si o čem naši poslanci ve Sněmovně hovoří. Dozvíme se například to, že i sami poslanci si uvědomují, že velká část kampaní, které politické strany vedou, je spojena s korupcí při následném rozdělování veřejných peněz. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že kampaně za stamiliony korun prostě bez korupce nejsou ufinancovatelné. Všichni ti Bakalové a Janouškové pustí chlup jen v případě, že za to něco dostanou. Pokud by tu byla strana, která by nebyla ochotna svým chlebodárcům odevzdat to, co jim dle jejich názoru patří, do Parlamentu by se nedostala. Politické kampaně dnes stojí násobky toho, co politické strany ve svém účetnictví vykazují. Firmy zajišťují inzeráty u poskytovatelů reklamy, tisku, billboardů, vlastníků atd. a tím zajistí slevu mediálním agenturám, které politickým stranám kampaně zprostředkovávají.
K financování kampaní se používají různé mimorozpočtové fondy a bílí koně, kteří obcházejí podnikatele a vybírají od nich zálohy na kampaně. Na oplátku potom těmto podnikatelům zajišťují přes zvolené politické zastupitele různé veřejné zakázky. Megakampaně, které nás vždy před volbami atakují, jsou pořízené za zlomek ceny. Jak říká poslanec Novotný, občané jsou oblbováni tu růžemi, tu guláši, tu různými dalšími reklamními předměty. Tímto se vytváří na voliče tlak, který je má přesvědčit k té „správné“ volbě. Zaběhnutý systém vede k nerovné politické soutěži, zejména pro malé strany, které jsou znevýhodněny, protože s nimi se nikdo nebaví. Nejsou totiž „vhodnou investicí“. Když se „upřímný Gross“ ve své kampani snažil přesvědčit voliče, jak že to vlastně myslí, vykázala strana ČSSD za tuto kampaň 30 milionu korun. Podle odborníků však skutečná cena mohla dosáhnout až 240 milionů korun. V té souvislosti je proto směšné, když současní členové ČSSD trpí průjmem plamenných projevů plných morálky. Vždyť i letošní parlamentní volby byly mnohem dražší, než vykázaly politické strany ve svých přiznáních.
Je to možné proto, že tyto politické strany mají pod svou kontrolou policii a státní zastupitelství. Všechna upozornění na tyto praktiky prostě končí v koši. Velmi hezký příklad poskytuje Novotný situací z Brna, kdy byla zveřejněna nahrávka, jejímiž aktéry byl na jedné straně senátor, na druhé pak majitel firmy o 300 zaměstnancích. Hovořili o tom, že černý fond v tu dobu měl mít už kolem 40 – 50 milionů, ale že má jenom 26 a že ten nebo onen nezajistil, nedodal atd. Jak tuto nahrávku vyhodnotila policie? Došla k zjištění, že se jedná o diskusi nějakých nesvéprávných lidí, stejně tak jako v případě tajemníka předsedy vlády Doležela, kdy se mluvilo o pěti českých na stole, o jakési kódované hře nebo něčem podobném. Za těchto neutěšených podmínek není jiné možnosti, než si v případě setkání s korupcí vždy nejprve opatřit důkazy a s nimi se pak obrátit na nezávislý tisk. Policie v našem státě je ovlivňována politicky. Nejde o to, jestli tomu tak bylo i dříve nebo jestli tomu tak je i v jiných zemích. Jde o to, že dnešní doba je nakloněná tomu, aby bylo možné tyto informace poskytovat široké veřejnosti, která se pak může svobodně rozhodnout, jestli tyto praktiky posvětí, nebo se jim vzepře. Možnosti jak přelévat peníze jsou opravdu velmi široké. Může se stát, že jistá státní energetická firma daruje několik desítek tisíc dechovce. Následně tato firma v inzerátech za několik set tisíc tuto skutečnost oznamuje. Peníze za tyto inzeráty pak putují do té správné mediální společnosti. Ještě elegantnější je malá domů, kterou hrají Lesy České republiky, když oznamují, že lidé by měli chodit do lesa, protože tam jsou čisté studánky. 120 milionů ročně platí mediálním agenturám za to, že se tato informace zveřejní. Podobně třeba ČEZ oznamuje, že nekouří jeho elektrárny, nebo oznamuje duhovou energii atd. Tyto megakampaně se tváří jako firemní. Tím se vytváří prostor pro mediální agentury a slevy na kampaních dosahují výrazných částek. Není třeba si dělat naděje, že si strany podříznou svou vlastní větev. Ne dokud je k tomu nepřinutíme, ne do té doby, do kdy budeme lhostejně kývat hlavou nad špínou, která se na nás z politiky hrne. Máme takovou vládu, jakou si zasloužíme. Ta vláda o nás cosi vypovídá.
První a to těžší část změny se musí stát ve sněmovně. Musíme tlačit na to, aby se předvolební klání nestávalo megareklamní kampaní, v které všichni inzerují modré z nebe, za peníze které nám předtím odebrali, nebo které se nám teprve odebrat chystají. Velmi důležitým faktorem pro změnu je také udržení svobodného šíření informací po internetu. Mělo by být ve společenském zájmu, udržovat servery, kam by mohli lidé odesílat anonymní informace o chování politických stran a jejich přisluhovačů. Ten zaběhnutý systém kravínů, ve kterých se dojí naše společné peníze má tisíce účastníků, kteří sice nejsou tak stateční a zásadoví jako Libor Michálek, nechtějí totiž přijít o své teplé místečko, na druhou stranu už je ale nebaví sloužit těm, kteří z nás všech dělají blbce. Ještě větší než jsme doufali.
