Ač je český národ skeptický k jakýmkoliv úsporám, neboť jim v podstatě na úspory moc peněz nezbývá, najdou se však takoví, kteří si alespoň nějakou finanční částku přece jen spoří. Nejvíce využívaným spořením k ukládání úspor je stavební spoření. Jedná se do jisté míry o výhodný a bezpečný finanční produkt, který nabízí české banky, spořitelny a další instituce. Stavebním spořením pak lze krýt případný nedostatek financí při stavění, rekonstrukci nebo zařizování bydlení bez zadlužení. Částku je sice možné vybrat až po určité době, po kterou se musí peníze ukládat, avšak jen málokdo by si odkládal peníze doma a za stejnou dobu naspořil takovou částku jako díky stavebnímu spoření.

Lidé využívají této možnosti spoření i z toho důvodu, že jim stát přispívá určitou částku jako bonus, nebo-li státní podporu. To může být pro mnohé spořitele určitou motivací, jak lze své peníze za pár let o něco zhodnotit. Společnosti zprostředkovávající stavební spoření sice poskytují určitý úrok, ale ve spojení se státní podporou je toto spoření mnohem lukrativnější.

Osud stavebního spoření je však v současné době středem zájmu českých politiků, kteří jednají o změnách ve stavebním spoření. Článek na peníze.cz pojednává o tom, že chtěla vláda snížit státní podporu stavebních spoření. Zákony však zamítl Ústavní soud, čímž se strhla vlna různých názorů, ať už těch pozitivních, tak negativních. Každopádně vláda předstoupí s novými návrhy, které mohou mít za následek možná i samotné zrušení stavebního spoření.

Stavební spoření by však mělo být zachováno a to nejen z toho důvodu, že domácnosti si skutečně alespoň prostřednictvím stavebního spoření tvoří nějaké úspory, ale také z toho důvodu, že tak získávají finanční prostředky společnosti např. k poskytování úvěrů. Jedná se o jeden koloběh, který by mohl být narušen. I bez státní podpory by i tak spořitelé získávali alespoň malé zhodnocení vložených vkladů a spořili si pro případ finanční nouze. Spořit doma není tolik motivující a peníze se tak snáze utratí. Tím by vznikala další poptávka po úvěrech, protože by jednoduše nebylo naspořeno. To by vyvolalo další zadlužování domácností, na které by možná společnosti poskytující úvěry nedokázali pružně reagovat z důvodu nedostatku financí. Úspory se vždy kladně promítají do celé ekonomiky a jak by to vypadalo, kdyby nikdo nespořil, ale jen si půjčoval? Myslím, že si to umí každý představit.