Výšivka patří k tradičním technikám zdobení oblečení a dalších textilních produktů. Díky své trvanlivosti, vysoké estetické hodnotě a variabilitě se uplatnila i v oblasti marketingu a výroby 3D reklamních předmětů. I když s novými technologiemi přišly různé druhy potisků, výšivka z reklamních triček, čepic, ručníků nebo batohů nezmizela. Zajímá vás, odkud se výšivka vzala a kde všude ji dnes můžeme najít? Přečtěte si 1. díl našeho seriálu o vyšívání nejen na reklamní předměty!

Historie výšivky je úzce spojena i s historií oděvů a módou. Vyšívané ornamenty neměly vždy pouze dekorativní funkci, ale byly především znakem společenského postavení, bohatství nebo příslušnosti k určité komunitě. Podle tvaru výšivky, použité kombinace barev nebo typu stehu můžeme rozlišit různé národnosti, kmeny, etnika nebo kulturní skupiny. Především v období, kdy se vyšívalo pouze ručně, byla složitá výšivka znakem vysokého postavení, protože její výrobu si mohla zaplatit pouze finančně velmi dobře zajištěná skupina obyvatel.

Důkazy o tom, že výšivka patřila mezi nejstarší techniky zdobení textilu, se našly v egyptských hrobkách, na oděvech novozélandských Maorů nebo na rouchách kněžích z raného středověku.

Představa ženy, která si krátí dlouhou chvíli sezením u okna a vyšíváním, je typická především pro evropskou kulturu. V ostatních částech světa bylo umění vyšít složité ornamenty přisuzováno především mužům. Muži, kteří dobře ovládali jehlu s nití a uměli na látce vykouzlit opravdové skvosty, se v kmenových společnostech mohli těšit výsadnímu postavení a mnoha výhodám. Pro Evropany je to tak trochu zvláštní představa.