1) Předně jsem přesvědčen, že právní stát svou existenci neopírá o to, že vymyslíme nespočitatelně stále novelizovaných právních předpisů, ale opírá se o jejich stálost, předvítalenost a jednoznačnou srozumitelnost. V tomto kontextu se nám o skutečném právním státu může jen zdát.2) V právním státě by se nemohlo stát, aby lidmi zvolení zástupci obohacovali sebe na úkor veřejného statku. A když už se to stane a přijde se na to, byli by potrestáni. Také v tomto kontextu se nám o právním státu může jen zdát.3) V právním státě je kriminalizováno a odsuzováno chování jdoucí proti životu, zdraví, majetku a svobodě jedince, nikoli obchodně právní vztahy v případě, že je jedna ze stran kvůli své hlouposti nespokojena. Bohužel, a připouští to i řada policistů, státních zástupců a soudců, jsme ve stavu, kdy legislativci svými opatřeními kriminalizují i takové chování, které je sice morálně odsouzeníhodné, ale ne společensky obecně nebezpečné.4) V právním státě platí právo pro všechny stejně. Jak si v tomto kontextu vysvětlit, že existují skupiny obyvatel s privilegii jen proto, že patří k menšině? Není proti smyslu právního státu už jen to, že jim tento status zákonem náš právní řád zakotvil?5) V právním státě také lidé věří policii. Jak vypadá ta u nás, to pomalu leze na povrch už i oficiálně. Těžko věřit v právní stát, když zloděje u nás stíhají vysoce postavení zloději (řadovým policistům se omlouvat nemusím, ti vědí o čem je řeč).

Až zase uslyšíte v televizi z úst našich zvolených zástupců, že žijeme v právním státě, nenechte si mazat med kolem úst. Nežijeme. Žijeme v pokusu o něj. Bohužel stále platí ono slavné Orwellovské „všichni jsou si rovni - a někteří jsou si rovnější“. A řada z těch, co jsou nahoře, si z toho udělala základní motto své existence.

Aktuálně nabízím také článek:Kdyby příroda najela ve svém vývoji na umělý regulační model existence od sociálních inženýrů, dost možná bychom tu už my jako druh dávno nebyli...: Přirozená a lidi inspirující je svoboda člověka, ne jeho regulace.