Jedná se o takový algoritmus, který je schopný ze vstupního souboru dat vytvořit jejich posloupnost v předem určených podmínkách. Každý algoritmus se snaží najít takovou posloupnost, pro kterou platí, že předchozí prvek je menší nebo roven a následující prvek je větší nebo roven k aktuálnímu prvku, dle kritérií, které řazení určují.
Paměťová náročnost je mnohdy podceňovaným faktorem a je pravda, že v některých případech není až tak důležitá (od toho se odvíjí výběr správného altoritmu), ale ve většině případů je právě tento požadavek velmi důležitý, hlavně při řazení velkého počtu záznamů. Rychlost altoritmu, nebo její časová složitost, je ovlivňována počtem operací, které je nutno se vstupním souborem provést a je ovlivněna i počtem prvků, které jsou ve vstupním souboru dat. Většinou je tato složitost kvadratická, logaritmická nebo lineární, dle výběru algoritmu. Délka kódu není až tak důležitý faktor, ale v praxi většinou platí, že čím kratší kód, tím efektivnější zpracování vstupu. Ovšem není to podmínkou. Stabilita určuje, zda budou seřazené prvky souhlasit s jejích klíči. Většinou jsou při řazení využívány klíče a hodnoty, které se řadí závisle nebo nezávisle na sobě. Přirozenost je vlastnost, kdy algoritmus je přirozený v případě, že čas řazení již z části seřazené vstupní posloupnosti je menší než čas pro řazení neseřazené posloupnosti.
