Sakkára je nejstarší a nejrozsáhlejší faraónské pohřebiště, které se rozkládá na západním břehu Nilu na okraji Libyjské pouště necelých 30 km od Káhiry. Dnes je nejbohatším místem vykopávek v Egyptě. Této archeologicky bohaté lokalitě dominuje stupňovitá Džoserova pyramida, která byla vůbec první egyptskou pyramidou.
Sakkára, pohřební město
Sakkára je nejstarší a nejrozsáhlejší faraónské pohřebiště, které se rozkládá na západním břehu Nilu na okraji Libyjské pouště necelých 30 km od Káhiry. Dnes je nejbohatším místem vykopávek v Egyptě. Této archeologicky bohaté lokalitě dominuje stupňovitá Džoserova pyramida, která byla vůbec první egyptskou pyramidou.
Sakkára sloužila jako pohřebiště egyptské šlechty z nedalekého bývalého hlavního města starověkého Egypta - Memfidy a to již od první dynastie, přibližně od r. 2920 př. n. l. Je sice známá téměř výhradně díky svým památkám ze Staré říše, ale nalezneme v ní i pozůstatky z hlavních epoch faraónské historie. Její stavby se zde rozkládají na ploše 7 x 1, 5 km. Své jméno získala Sakkára podle arabského kmene Bení Sokar, který se v její blízkosti usídlil v pozdním středověku. Shodou okolností se Sokar nazýval i staroegyptský bůh mrtvých, který byl zároveň bohem Memfidského pohřebiště.
Nejznámější stavbou v Sakkáře je Džoserova stupňovitá pyramida, kterou postavil ji v 28. století př. n. l. velký architekt a učenec Imhotep. Jde o vůbec nejstarší pyramidu na světě, která je vysoká 62 metrů se základnou 124 x 107 m. Pozoruhodná stavba je součástí celého komplexu budov a prostor, které byly postaveny za účelem složitých posmrtných rituálů. Stavitel pyramidu svého krále a celý areál obestavěl hradní zdí vysokou 10 metrů. I když je pyramida téměř o polovinu nižší, než jsou dvě nejvyšší pyramidy v Gíze, je tento monument daleko významnější. Před stavbami v Sakkáře se totiž jako stavební materiál používaly hliněné cihly a běžnou stavební formou byla mastaba, což byla jednoduchá deska ve tvaru obdélníku, kterou byla pohřební jáma zakrývána. Imhotep kamenné mastaby navršil postupně na sebe pětkrát tak, že každá výše uložená byla menší než mastaby pod ní. Vytvořil tak strukturu pyramidy.
Pyramida dominovala zádušnímu chrámu, který byl dlouhý 544 metrů a široký 277 metrů. Pro živé měl chrám jeden vchod, který vedl do sloupové síně. Zádušní chrám je vyzdoben sochami kober. Ty byly v Egyptě považovány za posvátná zvířata a symbol faraónů. V okolí pyramidy je velké prostranství, které bylo původně celé zastřešené, a na němž bylo odkryto několik hrobů. V těch byla pohřbena Džoserova rodina. Také je tu hrobka, v níž byly samostatně pohřbeny faraónovy vnitřnosti. Kousek dále severním směrem se nachází dominanta celého areálu, jímž je malá kamenná stavba, kde se průzorem můžete přímo setkat s pohledem malované sochy krále Džosera v životní velikosti. Takto je údajně zajištěna možnost duše krále komunikovat s vnějším světem. Socha je kopií původní sochy, kterou návštěvníci mohou spatřit v atriu Egyptského muzea v Káhiře.
Zdroj: Egypt.svetadily.cz