Santorini. Je zajímavé, jak toto jméno v sobě spojuje děsivé mrazení s obrazem turistického ráje. Řecký ostrov Santorini (dříve Strongyle, Calliste či Theka), ležící na rozhraní Egejského a Krétského moře, se okolo roku 1 600 př. Kr. stal hrůzným dějištěm jedné z nejhorších katastrof ve známých dějinách lidstva.
Santorini - ráj na pekelných základech
Santorini. Je zajímavé, jak toto jméno v sobě spojuje děsivé mrazení s obrazem turistického ráje. Řecký ostrov Santorini (dříve Strongyle, Calliste či Theka), ležící na rozhraní Egejského a Krétského moře, se okolo roku 1 600 př. Kr. stal hrůzným dějištěm jedné z nejhorších katastrof ve známých dějinách lidstva. Došlo k sopečné erupci, která svou silou mnohonásobně (podle některých odhadů až 100x) převýšila slavný výbuch sopky Krakatoa v roce 1883. Následující klimatické změny a vlny tsunami tehdy pravděpodobně způsobily zánik mínojské civilizace na sousední Krétě, nebo k němu alespoň silně přispěly. Archeologové dodnes nacházejí pod vrstvou sopečného popela různé předměty a artefakty zaniklé kultury, o které se někteří badatelé domnívají, že se stala základem pověstí o Atlantidě.
Z ostrova rozmetaného výbuchem zbyla až 400 metrů hluboká a 17 kilometrů dlouhá laguna, obklopená prstencem dnešního souostroví Santorini, součásti většího souostroví Kyklady. Hlavním ostrovem je Thera (Thíra), což je zároveň současný oficiální název souostroví a také jméno hlavního města. Dalšími významnějšími ostrovy jsou Thirasia, Aspronisi, Nea Kaimeni a Palea Kaimeni. Žije tady zhruba 10 000 stálých obyvatel.
Zdejší sopka naposledy „zazlobila“ roku 1950, ale od té doby Santorini spí a naštěstí zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla v dohledné době probudit k životu. Z pekla se tak stal ráj, což člověku mimoděk připomíná, jak křehká může někdy být hranice mezi dvěma protipóly…
Při pobytu na ostrovech ovšem na jejich minulost téměř jistě myslet nebudete. Příjemné středomořské klima, průzračně modré moře, široké pláže s černým sopečným pískem, klasické modrobílé domky a kostely s kopulemi, k tomu vynikající víno – to vše je důvodem, proč se místo stalo tak oblíbenou turistickou destinací. Na své si přijdou i vyznavači historie a archeologie či milovníci vodních sportů, vyrazit můžete také na pěší túru. Zvláště doporučovanou pěší trasou je tříhodinový výšlap z hlavního města přes Firostefani a Imerovigli do Oia, během kterého se putujícím naskytne řada nádherných výhledů na lagunu. Ti méně zdatní nebo línější mohou vyrazit na půlhodinovou vycházku opačným směrem z Imerovigli do Firostefani a poté do Thery (Firy). Zajímavou alternativou je túra po prastaré stezce z nejvyššího vrcholu Profitis Ilias na kopec Mesa Vouno, kde stávala původní starověká Thera, a odtud dále do Perissy. Když už jsme zmínili Imerovigli, nemůžeme nevzpomenout zbytky středověkého hradu Skaros se skalnatým výběžkem, odkud je prý západ slunce nejkrásnější na světě.
Zdroj: Recko.svetadily.cz