Máte dobré zkušenosti s volenými sestrami? Dejte jim svůj hlas určitě si ho zaslouží. Vítězku můžete vybírat z 9 finalistek soutěže Sestra roku 2010, které vybrala odborná porota. Jednotlivé kandidáty vám představujeme nejen na fotografiích, ale i pomocí jejich medailonků.

Po ukončení znojemské SZŠ nastoupila Marie Čechová v roce 1973 v tamní nemocnici na oddělení ARO, které pomáhala budovat a jeho dnešní podoba je i jejím životním dílem. V roce 1979 zakončila pomaturitní specializační studium ARIP. V roce 1989 nastoupila na pozici staniční sestry ARO a po roce se stala vrchní sestrou oddělení. Tuto funkci zastává dosud, s krátkým nedobrovolným přerušením v důsledku onkologického onemocnění, které ji naštěstí nezlomilo, naopak přivedlo k další činnosti v oblasti péče o onkologické pacienty. V roce 2002 Marie Čechová založila ve Znojmě pobočku občanského sdružení ARCUS a v krátké době dokázala okolo sebe soustředit skupinu nadšenců, kteří se zapojili do edukačního programu pro pacienty a občanskou veřejnost města Znojma. Dnes již každoročně pořádaný Mezinárodní onkologický kongres ve Znojmě navazuje na pravidelná setkání zdravotnických pracovníků a občanů, která Marie Čechová pod záštitou sdružení ARCUS několik let organizovala. Toto vše v oslabení nemocí, s perfektním zvládnutím práce vrchní sestry a realizací nových nařízení, vyhlášek a zákonů. Nelehká práce vrchní sestry ARO má svá specifika a vyžaduje kontinuální sebevzdělávání a doplňování kvalifikace, což Marie Čechová perfektně zvládá a prosazuje také u svých kolegyň a i při vysoké fluktuaci personálu oddělení ARO dokáže stále držet vysoký standard péče. V rámci nemocnice je sestra Čechová členkou Komise pro ošetřovatelství a Komise pro nozokomiální infekce. Neustálé zlepšování ošetřovatelské péče a prevence nozokomiálních nákaz jsou tak jejím každodenním úkolem nejen na vlastním oddělení, ale i v rámci celé nemocnice. Při náročné a mnohdy vysilující práci sestry vychovala dvě děti a dnes se raduje ze svých dvou vnoučků. Pracuje s obdivuhodným elánem a nasazením a je vždy připravena vyslechnout a poradit. O kvalitách Marie Čechové svědčí i fakt, že stojí po boku již 3. primáře oddělení ARO. Dnešní zdravotnictví funguje díky úsilí a obětavé práci takových lidí, jako je paní Marie a nominace do soutěže je i poděkováním jejích kolegů.

Jméno sestry Marty Křížové je spojeno s oborem podiatrie. Zasloužila se o rozvoj tohoto oboru v ČR a pomáhala jej posunout na mezinárodní úroveň. Jako první v republice se před dvaceti lety spolu s lékaři podílela na založení podiatrické ambulance a této vysoce odborné práci, náročné na znalosti, dovednosti i psychiku, se od té doby věnuje. Počet ošetření na podiatrii za těchto 20 let narostl z ojedinělých případů na 8000 za rok. Také proto sestra Marta pomohla vyškolit další odborníky a rozšířit počet podiatrií v republice na 32. Vlastní vzdělání si rozšiřuje účastí na zahraničních kongresech a stážích. Získané zkušenosti potom uplatňuje u nás, například techniku kontaktní fixace pro léčbu diabetické nohy. Marta Křížová absolvovala SZŠ v Rumburku, obor dětská sestra a až do nástupu na mateřskou dovolenou působila v oboru jako sestra u lůžka a poté na ambulanci. Po návratu do zaměstnání pracovala v kožní ambulanci a následně na plicním lůžkovém oddělení, později v plicní ambulanci. Také po druhé mateřské se vrátila do zdravotnictví a pracovala jako geriatrická sestra. Pak od roku 1991 pracovala na poloviční úvazek na lůžkovém plicním oddělení Nemocnice Na Bulovce a vedle toho se zapojila jako první podiatrická sestra do péče o pacienty se syndromem diabetické nohy v Centru diabetologie IKEM. V roce 1995 byla přijata na plný úvazek. V průběhu let úspěšně dokončila PSS v oborech Ošetřovatelská péče a Ošetřování, léčení a edukace diabetiků a dále získala licenci jako pedikérka. Jako zástupkyně sester působí ve výboru Podiatrické sekce České diabetologické společnosti a je odborným garantem certifikovaného kurzu pro všeobecné sestry v podiatrii v ČR. V tomto kurzu školí až 30 sester ročně z celé republiky v podiatrii a je to jediný způsob odborného vzdělávání pro sestry v příslušném oboru. Na její každodenní práci v podiatrické ambulanci pak navazuje v odpoledních hodinách preventivní ošetřování komplikovaných pacientů. Dále školí diabetiky i zdravotníky. Přesto nezapomíná na vlastní vzdělávání a na svoji rodinu včetně třech vnoučat.

Na sklonku roku 2004 se Jiřina Špelinová dozvěděla o katastrofě, která postihla jihovýchodní Asii zemětřesením a vlnou tsunami. Okamžitě kontaktovala kamaráda, také zdravotníka, s návrhem vycestovat do postižených oblastí a pomáhat ošetřovat zraněné. Za pár dní již odlétali na Srí Lanku se sto kilogramy zdravotnického materiálu a léků. Na dálku pak s kolegou spolupracovali s humanitární organizací Adra ČR, která zaregistrovala jejich aktivitu. Po měsíčním pobytu v nejpostiženějších oblastech ostrova nakonec ve dvou ošetřili přes 15 tisíc zraněných. Pracovali i na území Tamilských tygrů, radikálních bojovníků za svobodu ostrova, kam se místní zdravotníci neodvážili. Ale Jiřina pomáhala… Jako vrchní sestra kardiologie má pracovních povinností nepřeberně a zaslouženou dovolenou by tak měla využít k odpočinku a načerpání dalších sil. Ona ale opakovaně jezdí na humanitární mise do Keni, kde Adra vybudovala v odlehlé části na západě země zdravotnické zařízení Itibo poskytující zdravotní péči téměř 60 tisícům nejchudších obyvatel. Jen cesta tam je někdy nadlidský úkol, především v období dešťů, po kterých radikálně narůstá počet malaricky nemocných. Kromě péče o pacienty s běžnými onemocněními zde dále pečují o nemocné s tyfem, meningitidou, zápaly plic, pomáhají rodičkám, nezřídka ošetřují poranění po útocích mačetou či způsobená napadením zvěří. Jiřina ošetřuje, pomáhá a hospitalizovaným sirotkům nahrazuje ztracenou matku. Také proto s sebou do Keni nikdy nezapomene naplnit jeden velký kufr hračkami a potřebami pro děti! Závěrem z nominačního dopisu: „… právě obětavost a ochota pracovat nad rámec svých pracovních povinností a v odlišných, mnohdy zdraví či život ohrožujících podmínkách, patří k nominaci do této soutěže. Jiřina pomáhá v místech, odkud jiní odcházejí… Pomáhá nemocným a zraněným, ale i místnímu personálu, který učí novým metodám ošetřování. Je úžasné znát člověka, který plně dostál absolventskému slibu pomáhat zraněným a nemocným a navíc šíří po světě skvělé jméno českého zdravotnictví a českých sester.“