Kdo včera večer nešel brzy spát, mohl za okny pozorovat pořádnou sněhovou vánici, která proběhla kolem 23. hodiny večerní. Já konkrétně bydlím v městečku zvaném Zábřeh, které se rozprostírá asi 50 kilometrů severně od Olomouce. Dalo by se tedy říct, že už jsme součástí podhůří Jeseníků. I tak ale ležíme v nadmořské výšce pouze 300 metrů a podle meteorologů zde sněžit nijak zvlášť nemělo. Jak je ale dobrým zvykem, páni a paní rosničky se opět mýlili
Za sebe musím říct, že mám sníh a sněžení moc rád, zvláště takhle na večer ve svitu pouličních lamp. Jelikož to včera ale byla pořádná vánice s větrem, byl jsem rád, že to vše mohu pozorovat v teple a pohodlí za oknem. Zvláště pak, když jsem viděl skupinky schoulených lidiček, mrznoucích a brodících se závějí směrem domů (a nebo z hospody do hospody). Zde se musím přiznat ke své skryté zákeřnosti, která z nenadání vyplula na povrch a já shrnul sníh z parapetu, udělal pěknou kouli a mrsknul jsem jí na hlavy pod oknem se ploužícího opileckého páru kamarádů (soudě dle rozevlátého kroku). Bohužel jsem se těsně netrefil a koule dopadla před ně, ale i tak se pěkně lekli
