Téma sociálních rozdílů je v každé kapitalistické společnosti aktuální a nabývá tím větší aktuálnosti, čím se sociální rozdíly prohlubují. Naše společnost žije od roku 1989 v poměrně ostrých rozporech a nelze ji již s “určitými odchylkami” paušalizovat. Někteří zbohatli po revoluci, někteří přišli o všechny své investice, někteří s vypětím všech sil podnikají dodnes. Platové situace mezi zaměstnanci jsou neporovnatelné: některé pozice jsou placené minimálně, některé jsou přeplacené. Jak chápat sociální rozdíly v dnešní době?

Každé sociální situaci člověka je zapotřebí rozumět v jistém kontextu. Není to nikdy individuální situace ani nikdy zcela závislá na jedinci a jeho schopnostech, nýbrž situace, která má vazby na určité místo, čas, zázemí, na vztahy mezi přáteli či nepřáteli atd. Všechny tyto vazby ji v podstatě určují. O to méně jde sociální situace v zemi paušalizovat. Pokud se dříve hovořilo o “třídním” založení společnosti, je tento termín dnes mnohem aktuálnější: neboť třídních rozdílů je více a společnost je daleko stratifikovanější.

V každé koncentrovanější lidské společnosti vzniká řada zájmů a dochází k jejich vzájemnému střetu. Každá vrstva ve společnosti usiluje o to, aby se celá společnost (či co největší její část) přizpůsobila co nejdůsledněji jejímu zájmu. Bohužel největší vliv mívají ti, kteří mají moc (ať již politickou, nebo finanční ap.), což vede k prosazování jejich zájmů na úkor zájmů těch, kteří moc nemají. Aby nedošlo k úplné degradaci společnosti, musí se hledat určité kompromisy, ale prosazování zájmů vyšší vrstvy je přirozené a jen těžko se omezuje.

Problém nastává zejména tehdy, kdy zájmy vyšších vrstev výrazně kolidují se zájmy nižších vrstev (kterých je kvantitativně více), což vede z jedné strany k nespokojenosti či otevřeným konfiktům, z druhé strany k manipulaci (ve formě demagogie či populizmu) ze strany vyšších vrstev, aby k dlouhodobější nespokojenosti či otevřeným konfiktům právě nedocházelo.