Obě označení vyjadřují totéž. V angličtině se pro služby typu Facebook, YouTube nebo Twitter již téměř výhradně používá výraz média, u nás stále přetrvávají sítě. Jaká je geneze obou pojmů?
Na internetu se od počátku utvářely skupiny fungující na bázi využívání podobné stránky nebo aplikace. Diskuzní skupiny a různá fóra byly (a jsou) označovány jako komunity, či komunitní sítě. Pojem komunitní sítě však zároveň synonymicky splývá s označením samotného technického zázemí, tedy infrastruktury, která v určité lokalitě propojuje počítače dále do internetu.
Fascinace internetem nabírá na obrátkách, již dávno přestal být doménou akademiků a zcela mění přístup k informacím. Větší propustnost a rozvíjející se programovací jazyky dávají vznikat aplikacím s nebývalými možnostmi. Počítač, který dříve naháněl strach, je společníkem při práci i zábavě. Lidé sdílejí své fyzické i duševní zážitky, v síti kolují fotky, videa, názory a uživatelé se přestávají bát svou virtuální identitu personalizovat. Tak se z anonymní komunity stává společenství a komunitní síť se mění v sociální.
Kde se ale vzalo označení média? Ještě v roce 2007 se běžně užívá označení sociální sítě. O rok později se ale už sítě překlápějí v média. Po technické stránce se nestalo nic významného, samotné aplikace zůstaly více méně stejné. Dochází ovšem k exponenciálnímu nárůstu počtu uživatelů, kteří na službách tráví stále více času. Všichni jsou potenciálně oslovitelní jediným prostředkem – médiem. Jedná se však o médium nového typu, jemuž na rozdíl od starších médií dominuje aktivita. Uživatelé si vytvářejí vlastní obsah, který je hlavním předmětem interakcí a zájmu ostatních.
