Je možné, že orgány Evropské unie si samy dnes už vůbec neuvědomují, z jak jedovatého substrátu 12 let po 2. světové válce vyklíčily? Odpověď na tyto otázky najdeme právě v knize mezinárodního týmu autorů Paula Anthonyho Taylora, Alexandry Niedzwiecké a Matthiase Ratha NACISTICKÉ KOŘENY ‚BRUSELSKÉ EU‘ . Česká veřejnost byla o vzniku, účelu a činnosti orgánů Evropské unie informována od samého počátku výlučně zástupci těchto orgánů a jakákoliv byť sebekonstruktivnější kritika na jejich adresu je vnímána jako politicky nekorektní či dokonce jako antievropská. Vzpomeňme, co se před rokem chystala podniknout skupina psychiatrů v případě, že by prezident Václav Klaus odmítl Lisabonskou smlouvu podepsat. Můžeme být opravdu zvědavi, pro koho budou tito pánové chystat svěrací kazajku, až si přečtou tuto knihu.
Šokující objevy v archivech: Nacistické kořeny v ‚Bruselské EU‘
Kdo považuje zde zobrazenou titulní stránku knihy za dehonestující, svůj názor po jejím přečtení zaručeně změní. Váha důkazů je natolik drtivá, že o oprávněnosti hákového kříže na tomto místě nemůže být sebemenší pochyby.
Když jsem ji sám zahlédl čirou náhodou v internetu, hledaje materiál o norimberských procesech s nacistickými válečnými zločinci, myslel jsem, že to je jen jakýsi „kunderovský žert“. Rudá hvězda by se za určitých okolností snad dala považovat za dobrý začátek designu nového loga Komise EU, ale hákový kříž? Cesty boží jsou někdy nevyzpytatelné a brouzdání globální džunglí informací o to víc. Zajímal jsem se původně o odtajněné spisy norimberských procesů, především o případ Mengele, který byl, jak jsem se k svému překvapení kdysi dověděl, odsouzený v nepřítomnosti tribunálem v Norimberku za vraždu ca. 3000 židovských dvojčat a 40.000 dalších obětí, které poslal do plynu, „jen“ k doživotnímu odnětí svobody. Jiní vyfasovali za méně provaz. Mimochodem jak se později ukázalo, v okamžiku rozsudku roku 1947 nebyl Dr. Mengele vzdálený od Norimberku víc než 2 hodiny jízdy autem.
Co jsem ale nakonec v archivech našel, bylo neméně otřesnější než skutečnosti o věru neuvěřitelném diletantství tehdejších německých úřadů při pokusech o jeho dopadení. Čím si osvětimský „anděl smrti“ asi tak mohl být jist, když si nechal argentinskými úřady vystavit pas na jméno José Mengele (sic!), s nímž pak v 60. letech „inkognito“ procházel letištními kontrolami? Hesenská zemská vláda po desetiletích spánku šípkové Růženky teprve roku 1985 vypsala na jeho dopadení na tehdejší dobu astronomickou sumu 1 milion marek, kterou zainteresované organizace navýšily o dalších 6 milionů. V době, kdy se dotyčný už 6 let zpovídal ze svých hříchů v očistci poté, co se před svými pronásledovateli prokličkoval na věčnost přes zátoku u Sao Paula, kde se r. 1979 utopil.
Nechal jsem tedy pátrání po stopách „anděla smrti“, který tak rafinovaně unikl spravedlivému trestu. Nicméně stránky http://www.profit-over-life.org/index_en.html, http://www.dr-rath-foundation.org a http://www.relay-of-life.org mi to vynahradily a přinesly spoustu zajímavých novinek o postmoderních andělech a archandělech, jejichž aktivity nebyly a nejsou o nic zkázonosnější než habilitační aktivity osvětimského řezníka s tuplovaným doktorátem. Když jsem si dočetl knihu s hákovým křížem na obálce, bylo mi definitivně jasné, že to žádný kunderovský žert není.
Zdroj: Jirivacek.cz