Koupil jsem manželce telefon. Jako fanoušek Androidu jsem měl nutkání ji vybrat něco právě s tímto systémem, ale nakonec jsem pokušení odolal. Manželka totiž trvala na klasické numerické klávesnici, na které se dají psát SMSky s trochou cviku i poslepu, ale žádný takový přístroj s Androidem kupodivu neexistuje.

Takže jsem se raději porozhlédl v nabídce tzv. „hloupých“ telefonů (jak redaktoři různých magazínů o mobilech označují přístroje „bez operačního systému“, jako by něco takového existovalo…). Zaujal mě přístroj od Sony Ericssonu J10i Elm, který se pyšní přívlastkem „ekologický“. To jsem ještě netušil, co toto označení znamená v praxi. Ocenil jsem především nekompromisní poměr cena/výkon, kdy jsem za cenu necelých čtyř tisíc dostal (tedy manželka dostala) přístroj s 5megapixelovým foťákem, GPS modulem a wi-fi. Na první pohled prostě paráda.

Čím se tedy liší takový ekologický mobil od neekologického? Že je telefon vyroben z recyklovaných materiálů by mi snad ani nevadilo. Pravda, ve skutečnosti vypadá podstatně víc plastikově, než na propagačních fotkách, ale vem to čert. Daleko horší je funkce automatické regulace podsvícení, která se nedá vypnout. Možná se tím trochu ušetří baterie, ale jas displeje je vždycky o kus nižší, než by bylo pro oko příjemné a člověk s tím bohužel nic nenadělá. Další nepříjemnost (to už s ekologií nemá nic společného) je chybějící ledka pro signalizaci událostí. Ani na displeji ve standby režimu telefon uživateli nezobrazí žádné upozornění například o došlé SMS nebo promeškaném hovoru.

Dál už naštěstí zbývají jen samá pozitiva a sociální jistoty. 5megapixelový fotoaparát vybavený přisvětlovací LED diodkou je jednoduše výborný. Kam se na něj hrabe foťák na mém HTC Desire. Zde se jasně ukazuje známá pravda, že kvalita fotek není jen o vysokém rozlišení. Diodu lze využít i jako baterku a posvítit si s její pomocí v několika stupních intenzity (podobnou aplikací je Desire vybaven také).