Letošní řady LCD televizorů Sony V4000 a W4000 (viz Sony KDL-40W4000: Sázka na jistotu (profil)) si lze na první pohled velmi lehce splést. Při bližším srovnání dojde k odhalení lehkých designových rozdílů a nakonec vyplyne na povrch celá pravda kolem toho, co se skrývá uvnitř.

Designový koncept, který Sony nazývá „draw the LINE“, je působivý svou jednoduchostí a prostými liniemi v kombinaci s osvědčenou klavírní černí, přesto dokáže nenápadně zapadnout do každého prostředí. Na spodním okraji rámu obrazovky nalezneme kromě šedostříbrné mřížky reproduktorů několik stavových diod (napájení, standby, časovač atd.), základní ovládací tlačítka jsou umístěna na horním okraji jakoby za obrazovkou a jsou viditelná pouze při pohledu shora.

LCD panel s úhlopříčkou 102 centimetrů je ten nejmenší, který v rámci řady V4000 dokáže zobrazit plné vysoké rozlišení, tedy 1920×1080 bodů. Stejně tak jsou na tom dva větší bráškové (46" a 52"), tři modely s menšími úhlopříčkami (26", 32" a 37") mají rozlišení pouze 1280×720 bodů. Všem je ale společná jedna zásadní vlastnost – použité LCD panely jsou pouze 8bitové.

To oproti dnes už běžně používaným 10bitovým panelům znamená menší škálu barev, které zástupci řady V4000 mohou zobrazit. Televizor tedy logicky nedisponuje technologiemi x.v.Colour ani Live Colour Creation, které pro přirozenější podání obrazu využívají právě širšího barevného prostoru. Ačkoliv je tedy kontrast panelu oproti loňským modelům dvojnásobný, v porovnání s jakýmkoliv 10bitovým panelem bude vždy znatelný rozdíl.