To všechno je pravda! Mezi muslimy se dobyvačný džihád stal velmi populární a jeho sice problematické, ale úspěchy mu nacházejí řadu následníků. Miliarda muslimů na celém světě chápe tuto formu víry za extrémní, ale možnou a přijatelnou, podobně jako křesťané mnišské řády. Appeasement Západu a ochota našich intelektuálů vždy aktivně spolupracovat na vlastní Apokalypse tomu napomáhá.

Na druhou stranu válka civilizací, kterou nadšeně začali propagovat a připravovat džihádisté, krach politiky multikulturalismu a také raketýrské chování „božích bojovníků“ ve vlastní komunitě vede řadu muslimů k pragmatickému poznání, že nelze mít současně omeletu i vejce. Špatnou pověst muslimům nedělá superstar Usama, ale mlčenlivá tolerance miliardy jeho souvěrců. Přitom je nezpochybnitelným faktem, že naprosté většině muslimů stav, kdy mohou v klidu žít, vyhovuje! Jako každému normálnímu člověku. Jenom je potřeba najít způsob, jak jejich mlčenlivý souhlas a potajmý obdiv k Jánošíkovi změnit na latentní odpor a jasné odmítnutí lupiče a vraha. Jenom potřebují dospět k poznání, že loajalita k náboženství má svoje meze, třebas meze lidství.

Muslimové potřebují nový výklad své posvátné knihy! Současná vlna mohamedánského purismu, která se snaží obnovit vidění světa platné na počátku středověku, nutně naráží na vlastní meze i u svých bratrů v Prorokovi. Potřebují projít cestu, kterou před nimi prošlápli křesťané.

Výhoda i nevýhoda muslimů spočívá v tom, že Korán je dílem jediného člověka, třebas celoživotním a postupně přepisovaným. Křesťanská a židovská bible vznikala postupnou redakcí textů, jejich vznik se časově i místně liší o tisíce let i kilometrů. Do problému, jak řešit doslovné rozpory v posvátných textech, se ostatní „lidé Knihy“ dostali už v době, kdy byl Mohamed ještě na houbách. Protože stejně posvátné texty platit musí a současně doslovně platit nemohou, odmítnout jejich svatost nelze, musí tedy problém řešit výklad, který doslovné znění podle potřeby potvrdí nebo označí jako metaforu a význam posune podle potřeby reagující na stav společnosti a pozici církve v ní. Porozumění Slovu je úsilím stejně nekonečným, jako je člověk tvorem nedokonalým. Podobná debata teď čeká muslimy a nemůže ji za ně vyřešit nikdo jiný.