Star Trek je pojem, který se stačil vypracovat do povědomí téměř každého, kdo kdy slyšel o vynálezu jménem televize nebo film. Nikdy se z něj sice nestala popkulturní ikona jako třeba z Hvězdných válek, ale značka je to bez debat provařená. Jenže zestárla.

Za dlouhá léta, během kterých vznikl bezpočet epizod seriálu a celovečerních filmů, se ze Star Treku stal terč posměchu – na první pohled dětinská podívaná, která se přece nedá brát vážně.

Fanoušci, tzv. trekkies, by jistě mohli o pravém opaku vyprávět celé hodiny, skořápku Star Treku ale tvoří neprostupná vrstva, přes kterou se při pohledu na kostýmy v podobě „pyžámek“, pochybné triky a vůbec trochu absurdní vzezření, většina diváků nikdy nedostala. Star Trek přitom nabízí universum, které ve správných rukou může zapůsobit i na mainstreamového diváka. Chce to jen někoho šikovného. Někoho s vizí, s umem udělat zábavu z čehokoliv a s dlouholetou praxí v televizi.

Tím vyvoleným se stal J. J. Abrams, režisér třetí Mission Impossible (z trilogie jediný díl, který odolá zubu času) a člověk, který v předchozích letech prokázal ohromný talent spolu s čichem na hity. Vždyť stojí za jedním z nejúspěšnějších seriálů současnosti – za Ztracenými, stejně tak za špionážním Alias nebo za povedeným sci-fi Fringe.